„Druhého ledna jsme byly snad jedinou lékárnou, která zůstala otevřena. Kolegům z našeho blízkého okolí na nové údaje prostě jejich počítačový systém nestačil,“ říká lékárnice Jitka Racková z lékárny U zlatého slunce v Tylově ulici. Informace o doplatcích za léky totiž pojišťovny potřebují k přehledu o tom, který z klientů už překročil pětitisícový limit.

Obavy z toho aby počítač ´nezkolaboval´, měla i vedoucí lékárny U Bílého jednorožce na Náměstí Republiky Jana Řehulová. „To se naštěstí nestalo, údajů je ale opravdu hodně. Určitě kvůli tomu budu muset přijmout pracovní sílu navíc,“ uvádí Řehulová.

Evidence údajů je pro lékárníky zatím největším, ale zdaleka ne jediným problémem, který jim zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví přineslo. „Každé dvě hodiny běháme pro drobné. Nad námi je lékařský dům, takže spousta ordinací soukromých lékařů, a lidé si u nás po cestě nahoru chtějí rozměnit,“ vysvětluje Řehulová.

Pacienti také často vyžadují účtenku pro vlastní kontrolu. Kromě ceny léku obsahuje částku, jenž se do pětitisícového limitu započítává. „Když je lidí méně, ptáme se zda účet chtějí nebo ne, jinak tiskneme bez ptaní. Pásky v pokladně tak vyměňujeme od rána do večera, stojí nás to dost času,“ líčí Řehulová. Páska se navíc musí vyměnit hned, i kdyby zákazník nad vydáním účtenky mávl rukou. V okamžiku, kdy dojde, totiž nelze použít ani počítač nebo tiskárnu. „Děláme tak spoustu nových úkonů, které nás ve finále zdržují,“ dodává Řehulová.

Třicetikorunové poplatky za recepty většina z pacientů přijala klidně. „Souhlasím s poplatky za hospitalizaci v nemocnici. S poplatky za recepty ne. Jsem nemocná, žiji z důchodu a každý měsíc musím k lékařce na vyšetření, to je 30 korun. Potřebuji dva recepty, to je dalších 60 korun a to ještě za léky doplácím. Jenže co dělat, zaplatit musím,“ reagovala jedna ze zákaznic lékárny.

Lékárníci se shodují, že lidé jsou připraveni. „Je to teprve začátek, uvidíme, co bude dál. Občas se někdo zeptá na nejasnosti ohledně poplatků, nebo zvýší hlas, když mu řekneme něco jiného než slyšel. Ale v podstatě problémy se zákazníky nemáme,“ říká Řehulová.

Rady, kdy je lepší koupit volně dostupný lék bez receptu, poskytují lékárnice i bez přání zákazníka. Lékárníci také nabízejí levnější variantu předepsaného léku. Ten musí ale obsahovat stejnou účinnou chemickou látku, stejný počet tablet a formu podávání jako předepsaný. „Myslím, že lidé jsou informovaní dobře,“ uvádí Racková.