Pietní akty se konají pravidelně. Milan Jenčík, referent na úseku krizového řízení a plánování Krajského úřadu, který má na starost také evidenci válečných hrobů v kraji, popisuje, jak heydrichiáda v Plzeňském kraji začala.

„1. 6. 1942 vykonával konfident plzeňského gestapa Konrád Göbel svou kontrolní službu na Hlavním nádraží v Plzni. Jeho úkolem bylo poslouchat, co si lidé povídají, a poznatky ihned nahlásit doprovázejícím gestapákům Müsselerovi, zvanému Jupp, a Walkerovi," popisuje Jenčík.

Poznatky na sebe nenechaly dlouho čekat. „Göbel vyslechl rozhovor železničářů, které později v protokolu z výslechu označil za vrátné. Klíčovou částí rozhovoru se stala pouhá dvě slova: 'Hovno našli'. Takto vyslovená slova v období stanného práva v době po atentátu na Heydricha znamenala jediné – smrt. Strojvedoucí ČSD Rudolf Šváb byl popraven v Plzni – Lobzích 3. 6. 1942 za schvalování atentátu na říšského protektora. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v horní hale plzeňského nádraží spolu s dalšími 123 oběťmi z řad železničářů z období druhé světové války," pokračuje Jenčík.

K vystupňování represálií a vytvoření atmosféry strachu pak měla sloužit každá další oběť. „Hodil se i Josef Wilde z Jeviněvsi, okres Roudnice nad Labem, popravený 4. 6. 1942 taktéž v Lobzích, který byl podle policejních záznamů veden jako osoba bez stálého pobytu a povolání. Popravy v Lobzích sledovali obyvatelé Plzně z přilehlých svahů nad střelnicí. I proto se exekuce přesunuly do Suchého dolu na severním okraji Vejprnic. Dalším tragickým místem v našem kraji se stal Spálený les v Lubech u Klatov, kde zemřelo 74 osob. Celkem za atentát na Heydricha zaplatilo v Plzeňském kraji svým životem 113 osob. V celé republice pak okolo 5000," jmenuje Jenčík.

Připomínkové akce se budou konat 15. 6. v 15:00 v Lobzích, 16. 6. ve 14:00 v Lubech a od 10:00 hodin ve Vejprnicích. Tyto akce se konají pravidelně každý rok za účasti krajských a místních politiků. Přijďte i vy si připomenout kus historie města Plzně a okolí," zve Milan Jenčík.