Petrohrad. Ulice, kterými chodil Jiří Trnka nebo Miroslav Zikmund. Dělnická a proletářská čtvrť, která se stavěla od konce 19. století hlavně pro dělníky a pracovníky železnice.

A také petrohradské budovy: klášter dominikánů na Jiráskově náměstí, kulturní dům JAS, bývalé papírny a továrny Bartelmus a Cingrošovo kamenictví.
To vše probral v sobotu při jedné ze sousedských procházek se svými hosty publicista Miroslav Anton. Mezi zájemci byli lidé, kteří na Petrohradě buď žili nebo k němu mají vztah. „Pamatuju třeba, jak se do kostela na Jiráskově náměstí vytahoval zvon," podotkl jeden z účastníků.

Právě Jiráskovo náměstí je jedním z nejpěknějších petrohradských míst. Už z výstavy instalované před kostelem Panny Marie Růžencové se člověk dozví leccos zajímavého: třeba že jde o jeden z nejmladších kostelů (z roku 1912) a zvládli ho postavit za rok a měsíc. Že prostor před ním kdysi sloužil jako 'cirkusplatz', což rovněž potvrdil jeden z účastníků procházky. „Pamatuju tu provazochodce na laně z věže," kýval hlavou. Že kostelní věž je skoro 57 metrů vysoká a v roce 1923 byla doplněna o hodinový stroj. „Na zahradu dominikánů jsme chodili na pozemky," podotkl Anton, který na Petrohradě bydlel. Pro ty, co neabsolvovali socialistické školství: předmět pozemky spočíval v rozdání motyk a jiného náčiní žactvu ve snaze přinutit je na pozemku něco vypěstovat.

V Houškově ulici zastaví Antonova skupina u rodného domu výtvarníka Jiřího Trnky. „Tady byla mlíkárna a tady řezník. Naproti chodil Trnka tatínkovi pro pivo," vypráví Anton. Celou čtvrť projdou asi za dvě hodiny.