Osmatřicetiletá Julie Voroncová má dnes s partnerem v pěstounské péči tři děti – sestry Samanthu (8) a Anetu (3) a Nikolase (19). Pěstounka z Rokycanska, která dříve pracovala v Klokánku, teď musí řešit zapeklitý problém.

Od ledna 2022 totiž spadla do kategorie tzv. nezprostředkovaných pěstounů, tedy těch, kterým dítě, o něž se mají starat, nevybral daný kraj, ale které si vybrali oni sami. Těm stát teď sebral několik tisíc korun. Zkomplikovala se jim také otázka budoucích důchodů.

„Pěstouny jsme se s partnerem stali v roce 2014. Tehdy jsme si do péče vzali osmiměsíční Samanthu. Holčička by pravděpodobně skončila v kojeneckém ústavu. Během roku jsme s partnerem přijali ještě další dvě děti, dvojčata Nikolase a Adélu, která je dnes už dospělá a v kontaktu s námi už není,“ vysvětluje Voroncová. V roce 2019 se dozvěděla, že malá Samantha má sestru Anetu. Holčičku jí úřady nabídly do pěstounské péče. Partneři se rozhodli, že si ji vezmou. „Všichni byli nadšení, že budou sestry vyrůstat společně. My jsme sami od sebe o dalším dítěti neuvažovali. Bylo nám to nabídnuto. Jenže teď jsme se dozvěděli, že i přes to se nejedná o zprostředkování. Změnou zákona od 1. ledna tedy kvůli Anetě spadám do kategorie nezprostředkované pěstounské péče. Z odměny pěstouna, kterou jsem dostávala dosud, se odvádělo sociální a zdravotní pojištění a započítával se mi odpracovaný rok k důchodu. To se teď ruší a musím si vše platit sama,“ říká pěstounka. Nárok na odměnu sice má, ale každý měsíc musí platit odvody, tudíž bude měsíčně v mínusu zhruba šest tisíc Kč, což za rok dělá minus 72 tisíc.

Zemědělci ze ZD v Třemošné se připojili k protestu proti změnám podmínek ve výplatě vládních dotací. S traktory s transparenty projeli do Kralovic a zpět. Naše fotografie jsou z Třemošné, Kaznějova a Plas na severním Plzeňsku.
Protest zemědělců v regionu: Živíme tuto zemi, zemědělství je jen jedno

Podle informací Voroncové je podobných případů v Česku dnes asi 2000. „Našim cílem je, aby z dětí vyrostli slušní lidé, čímž pomáháme i celé společnosti. A kdo pomůže nám?,“ ptá se Voroncová. „Je to podraz. Chtěla jsem pomoci dětem, a teď jsem za to bitá. Případ je sporný, protože mi dítě sice bylo nabídnuto úřady, ale požádala jsem o něj já. Tím že mám v péči staršího sourozence, jsem se prý stala osobou blízkou a spadám do nezprostředkované péče,“ uvádí dále.

Sdružení pěstounských rodin v Plzni na novelu o sociálněprávní ochraně dětí dlouho čekalo. „Slibovali jsme si od ní ale něco jiného. Můžou se totiž objevit komplikované případy, jako u paní Voroncové,“ říká Hana Benadová, vedoucí poradny náhradní rodinné péče v Plzni. „Samanthu si vzala dobrovolně, Anetka už jí ale byla v podstatě zprostředkovaná. Pořád slyšíme, aby se počet pěstounů zvyšoval, jenže oni pak na úřadech naráží na tyto potíže. Budeme požadovat legislativní změnu,“ dodává Benadová.