Prohlídka prádelny začíná na příjmu špinavého prádla. To nyní musí nejprve projet tunelovou anténou, která zaeviduje čipy umístěné v kapsičce na každém kusu povlečení, pak je pracovnice roztřídí a už míří po padesátikilových várkách do obrovské pračky. „Každé čtyři minuty vezme jednu várku a ve stejný moment jedna z druhého konce vypadne. Neznamená to ale, že by bylo prádlo tak rychle vypráno. Prochází dvanácti čtyřminutovými cykly, které jsou od sebe oddělené,“ popisuje technik prádelny Roman Reichl způsob, jakým prádlo přechází z jedné komory do druhé jako dlouhým tunelem.
Když na druhém konci vypadne, je třeba ho roztřídit podle druhu na košile, kalhoty, povlečení a podobně a pak putuje do sušiček. „Náročné je to hlavně v létě, kdy zaměstnanci pracují v teplotách kolem 40 stupňů Celsia,“ uvádí Reichl. Ve stejné hale se prádlo mandluje a skládá, na všechno jsou stroje, na které pracovnice prádlo navlékají. Čisté a složené se pak převeze do výdejové haly, kde prádlo opět projde evidenčním systémem a v klecových vozících už jen čeká na odvoz na oddělení, kam patří.
