Postupně pak revitalizuje jednotlivé lokality, z nichž se stávají oblíbená místa pro odpočinek Plzeňanů i návštěvníků. I díky tomu patří krajská metropole k nejzelenějším velkým městům v České republice.

„Například parkových ploch máme v Plzni celkem 26. Se 42 hektary je největší z nich Borský park. Přibližně polovinu jeho plochy přitom zabírá lesopark, v jeho historické části jsou zavlažované pobytové trávníky. Zavlažují se také trávníky v sadovém okruhu kolem historického centra, trávníky a na několika dalších místech. Nejstarším plzeňským parkem je Lochotínský park, který svému rekreačnímu účelu sloužil již koncem 19. století, kdy zde byly rašelinné lázně a malá kolonáda,“ připomněl primátor Martin Baxa. O městskou zeleň v Plzni pečuje městská příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně, část údržby je svěřena přímo městským obvodům.

„Co se týká sídlišť, tak tam sečeme trávníky 3 krát až 5 krát ročně v závislosti na aktuálním počasí. Pobytové trávníky v centru města, například v sadovém okruhu, pak potřebují výrazně intenzivnější údržbu. Tyto trávníky se pravidelně zavlažují, jednou týdně sečou, dvakrát ročně hrabou, prořezávají, aby se prokypřila půda a obnovil porost, a také přihnojují,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Cena za údržbu parku vzrůstá s vodními prvky, jako jsou fontány, pítka, pumpičky či jiné. Tak například cena roční údržby parkové úpravy Mlýnská strouha v Pallově ulici před rekonstrukcí v dubnu 2010 činila ročně přibližně 200 tisíc korun, po úpravě parku, který má nyní vodní plochu, stojí město ročně 800 tisíc korun. Zahrnuje totiž každodenní úklid, ale i péči o vodní plochu včetně ryb. „Díky rekonstrukci parku sem míří mnohem více lidí než před tím. To vyžaduje větší náklady na úklid. I v parku stojí krása peníze,“ řekla Hana Hrdličková z oddělení urbanistické zeleně, které se o většinu zeleně, hlavně v centru, stará. Na území celé Plzně je na 352 hektarů trávníků, o které Správa veřejného statku a jednotlivé městské obvody pečují.

O údržbu zeleně v obytné zástavbě se starají většinou městské obvody. A není jí málo. Ve městě je přes 18 tisíc stromů v ulicích, tedy ve vilových čtvrtích hlavně ve stromořadích, v sídlištích pak rostou stromy často solitérně či v malých skupinkách. „O stromy na veřejných plochách privátních vlastníků, například na parkovištích u super a hypermarketů, se nestará město, ale vlastníci pozemků. Výsadbu stromů na parkovacích plochách vlastníkům v Plzni již od 90. let minulého století ukládá Generel dopravy v klidu. Toto opatření má zamezit vzniku lokálních tepelných ostrovů ve městě a více jej ozelenit i při privátní výstavbě,“ doplnil technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Prostranství v Plzni také zkrášluje 617 metrů čtverečních záhonů letniček a 5378 metrů čtverečních trvalek včetně 1167 metrů čtverečních záhonů růží. Pro posezení slouží v městských parcích téměř 3000 laviček.