Architekt Jan SoukupZdroj: ArchivNa to, jaké byly původní črty slavného památníku a proč se změnily, vzpomíná architekt Jan Soukup, který byl u toho a je projektantem díla.

Proč je památník Díky, Ameriko! tvořen dvěma žulovými pylony?

Je to vlastně jakási redukce Vítězného oblouku, se kterým kdysi přišel malíř Jiří Kovařík. Nedočkal se ale vlídného přijetí, protože Vítězný oblouk, to je myšlenka 19. století.

Takže podobu památníku změnil?

Abstrahoval ho a nakonec sundal i to kladí (vodorovný překlad nesený podporami- pozn. redakce) nahoře. A tak zbyly dva pylony.

Vy jste projektantem pomníku. Když Jiří Kovařík zemřel a díla se nedočkal, dokončil jste ho sám?

My jsme začali spolu v srpnu 1994, kdy přišel s tím, že to musíme udělat. Takže začátky byly společné. On byl pak v říjnu zraněn a dokončovací práce a detaily jsem už řešil podle jeho kreseb a ve smyslu, jak je on navrhl. Takže autorem pomníku je malíř Jiří Kovařík, ať už to tak veřejnost bere nebo nebere.

Jste rád, že jsou pylony zpátky a památník je obnoven?

Ty dva roky bez pylonů byly trochu smutné. Ale hlavně bylo smutné, že jsme je museli po dvaceti letech odstranit, protože co to je dvacet let? Myslím, že vděk je zapotřebí vyjádřit takto viditelně, a proto jsem rád, že se vrátily.

Dlouho se polemizovalo o kameni. Jsou nové pylony perfektní, jste spokojen?

Viděl jsem je už v lomu ve Vápenici a jsou pěkné. Je to velice pěkná žula.

Ještě než se staré pylony zbouraly, mnohokrát se řešil nepořádek kolem pomníku, nečistota a pohyb bezdomovců. Měl by být pomník oddělen od lidí řetězy?

Pomník byl koncipován tak, aby tam lidé přicházeli, dívali se a četli si střední plaketu. Pomník musí být pochozí. Nezbývá nic jiného, než aby se častěji umýval a aby na něj dohlížela městská policie. Každého, kdo by se tam měl povalovat, musí upozornit, že tam nemá co dělat.