Tyto stodoly jsou totiž stavebním unikátem západních a jižních Čech a památkáři chystají prohlášení na jejich záchranu. Pozornost si stavby vysloužily jednoduchou, ale spolehlivou konstrukcí, jejíž základy lze najít už v pravěku.

Za vším stojí přední odborník na lidovou architekturu profesor Jiří Škabrada. „Sto-doly s vysokou sloupovou kon-strukcí s krovem na kobylu paří v jihozápadních Čechách k mimořádně hodnotným, zatím stále jen málo doceněným dokladům tradiční stavební kultury. Svým významem včetně propojení na nejstarší typy staveb ve střední Evropě přesahují hranice našeho státu. Je třeba maximálního úsilí pro evidenci, dokumentaci a záchranu alespoň jejich posledních zbytků," říká.
V jihozápadních Čechách byly takových stodol ještě po druhé světové válce desítky. „Na sloupech po stranách mlatu byly často opatřeny vyřezaným letopočtem zpravidla z druhé poloviny 17. století," popisuje odborník.

Dnes už však stavby téměř neexistují. „Nezapomenu na stodolu v usedlosti čp. 7 v Újezdci, stále vznešenou i ve stadiu zániku. Druhá v Boubíně, v usedlosti čp. 8, stále existuje. Její transfer – logicky do skanzenu v nedalekých Chanovicích nebo do areálu zříceniny hradu Velhartice – by měl patřit ke klíčovým úkolům dnešní regionální muzejní a památkové péče," upozorňuje profesor Škabrada.

Konferenci pořádá plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu v domě U Zlatého slunce 7. září. „Začne v 9:30 hodin, bude přístupná široké veřejnosti a její program je záměrně pestrý, aby se alespoň naznačila šíře odborného záběru, jež je pro dnešní památkovou péči typická," zve za plzeňské památkáře David Růžička.