Výsledky KOP
zapojení rodiny
- rok 2014: 94,2%
- rok 2013: 92,8%

propouštění a pokračování péče
- rok 2014: 91,1%
- roku 2013: 89,3%

koordinace a integrace péče
- rok 2014: 85,2%
- rok 2013: 83,5%

respekt, ohled, úcta
- rok 2014: 85,2%

- rok 2013: 83,6%

informace
- rok 2014: 84,6%
- rok 2013: 83,0%

přijetí do nemocnice
- rok 2014: 83,0%
- rok 2013: 82,3%

citová opora
- rok 2014: 79,6%
- rok 2013: 78,0%

tělesné pohodlí
- rok 2014: 78,4%
- rok 2013: 77,3% 

Nejlépe v žebříčku skončilo zapojení rodiny do léčby pacienta a informace o péči po propuštění. Z dotazníků ale vyplynulo i to, že mezi největší bolesti nemocnice patří někdy nedostatečná komunikace lékařů s pacienty nebo stravování.

„Po celou dobu své hospitalizace jsem vůbec nevěděl, kdo je můj ošetřující doktor," napsal jeden z účastníků KOP. Mezi další problém, s nímž se pacienti v českém zdravotnictví setkávají, je někdy nesrozumitelné sdělování diagnózy. Podle autora projektu Tomáše Raitera, se meziročně tyto oblasti sice zlepšily, ale stále je potřeba na nich pracovat.

Některé stížnosti se týkaly tělesného pohodlí, v rámci něhož se hodnotí třeba hluk nebo stravování. Podle ředitele FN Václava Šimánka však 80 procent negativních podnětů pramení z nedostatečné komunikace. „Nespokojenost souvisí s režimem, který nemocnice přináší. Jestliže pacient brzy ráno podstoupí operaci, je potřeba tuto informaci sdělit ostatním, kteří jsou s ním na pokoji. Ti pak nejsou takovou situaci zaskočeni," uvedl příklad Šimánek.

Podobné je tomu rovněž s jídlem. „Lidem je potřeba vysvětlit, co obnáší dietní režim. Je nutné, aby se připravili na to, že pokrmy v některých případech budou nemastné neslané," doplnil Raiter. Podle jeho mínění se situace v celé republice od roku 2001 výrazně zlepšila. Kvalita stravy je na dobré úrovni, nicméně nemocnice v současnosti stojí před další výzvou – změnit skladbu nabízených pokrmů.

Uvedené souvisí se skladbou pacientů. „Mladší jsou kritičtější. Oni už nechtějí univerzální hnědou omáčku nebo standardní kuchyni, ale vyžadují více ovoce, zeleniny nebo ryb. To ovšem vyžaduje jiné náklady," dodal Raiter.

FN Plzeň se chce nejen na tuto oblast v budoucnu více zaměřit. Na Lochotíně, kde si zařízení zajišťuje stravu samo, se denně vydá 810 celodenních diet a 1200 obědů pro zaměstnance. Na Borech, kam je jídlo dováženo externí firmou, pak jde o přibližně 530 celodenních diet a obdobný počet obědů pro zaměstnance. Právě na Borech chce plzeňské zdravotnické zařízení jídelnu a kuchyni ještě letos rekonstruovat.

Naopak velmi pozitivně hodnotili účastníci KOPu zapojení rodiny do léčby pacienta či informace o péči po propuštění. Z jednotlivých pracovišť nejlépe skončily Klinika pracovního lékařství, hematoonkologické oddělení a Stomatologická klinika. Výsledky dotazníků, na něž odpovídalo 2614 lidí, patří k nejlepším v ČR a za posledních 10 let byly hodnoty vůbec nejvyšší. Právě díky tomu si FN Plzeň udržela nejvyšší rating A+.