Pacienti přiznávají, že jejich obavy byly přehnané

Rakovinou tlustého střeva trpíme nejvíce ze všech národů na celém světě. O tom, jak se můžeme zákeřné nemoci bránit, iformuje lékař gastroenterologie FN Plzeň a sekretář regionálního centra screeningu kolorektálního karcinomu v Plzeňském regionu Karel Balihar.

Kdo je rakovinou tlustého střeva nejvíce ohrožen?
Hlavním rizikovým faktorem je věk. Zdravé osoby do 40. roku věku mají velmi nízkou pravděpodobnost onemocnění rakovinou tlustého střeva. Riziko zůstává relativně nízké do 50 let, avšak v 6. dekádě začíná strmě narůstat. Lidé, kteří mají přímého příbuzného postiženého touto chorobou mají vzhledem k působení dědičné dispozice zvýšené riziko, zvláště pokud rakovina u nich vznikla v mladším věku.

Jak rakovina v tlustém střevě vzniká a jak se projevuje?
Naprostá většina zhoubných nádorů tlustého střeva vzniká z adenomových polypů rostoucích pomalu v tračníku v průběhu dlouhého časového období, 10–15 let. Polypy, které dosáhnou větší velikosti, obvykle více jak 1cm, obsahují již ve větším množství významné buněčné nepravidelnosti, které se posléze zvrhávají v rakovinné bujení, které prorůstá střevní stěnou a zakládá dceřiná rakovinná ložiska v játrech, pak i v dalších orgánech. Podstatné je, že se postižený cítí zcela zdráv. Až v pokročilejší fázi rakovinného bujení se přidávají potíže s nepravidelnou stolicí, nadýmáním. Někteří si všimnou příměsi krve ve stolici či začnou bez vlastního úsilí hubnout a celkově neprospívat.

Je možné vzniku rakoviny předejít?
V ideálním případě v bezpříznakovém mnohaletém předrakovinném stadiu polypů je možno odstraněním polypu zabránit vzniku rakoviny vůbec a zajistit 100procentní uzdravení bez nutnosti rozsáhlé chirurgické operace či náročné chemoterapie. Malá část bezpříznakových jedinců již rakovinné bujení má v časném stadiu. Statisticky je diagnóza rakoviny u osoby, která nemá žádné zažívací potíže, spojena s 90procentní pravděpodobností přežití následujících 5 let, ale trvají-li i minimální příznaky déle jak půl roku, snižuje se tato pravděpodobnost na méně než 35 procent.

Jaké vyšetření je nejlepší?
Nejlepší metodou umožňující diagnostiku časných forem rakoviny tlustého střeva, je koloskopické vyšetření. Jedná se o vyšetření, na které je třeba se vyprázdnit projímadlem, a pak lékař-gastroenterolog prohlédne celé tlusté střevo ohebnou hadičkou s kamerovým systémem na konci. Tímto přístrojem, endoskopem, lze i nově nalezené polypy bezbolestně odstranit. Vzhledem k současnému pokroku techniky a možnostem uspání na tento výkon, drtivá většina pacientů nemá větší stres či negativní zážitek z prodělání tohoto vyšetření a obvykle hodnotí své předchozí obavy jako přehnané.

Jak dlouho ochrání provedená koloskopie před rakovinou?
Vzhledem k velmi pomalému růstu většiny střevních polypů, koloskopie ochrání v případě normálního nálezu zhruba na 10 let před vznikem nejčastějšího typu rakoviny.

Jakým způsobem lze dosáhnout adekvátního vyšetření a odstranění případných střevních polypů?
V současnosti existuje po celé republice síť center screeningu kolorektálního karcinomu, certifikovaná Ministerstvem zdravotnictví, kde je možno o toto vyšetření požádat i bez doporučení od praktického lékaře či předchozího vyšetření stolice na skryté krvácení. Jediným doporučením je věk od 55 let a ochota podstoupit vyšetření. Je možno se samozřejmě poradit na daném centru screeningu, popř. podrobné informace o celém programu jsou k dispozici na webových stránkách www.kolorektum.cz.

Další informace najdete ZDE