Starší generace měla možnost zavzpomínat na vagon Ce takzvaný Rybák, který měl na kolejích derniéru v polovině 80. let minulého století a vezl lidi na spartakiádu. Do stejné doby se na trati pohybovaly i rychlíkové vagony přezdívané Papírák, které vozily cestující z Prahy do Košic a byly i pro kuřáky.

Salonní vůz arcivévody nadchl děti i dospělé

„Posaďte se," láká zvědavce průvodčí rychlíkového vagonu z roku 1958 známého také pod přezdívkou Papírák. Tenhle vagon spolu s dalšími třemi, parní lokomotivou Šlechtična, dieselelektrickou lokomotivou Bardotka a salonním vozem arcivévody Františka Ferdinanda d'Este AZA 1-0086 si lidé mohli prohlédnout v sobotu na nádraží v Plasích. Historická přehlídka se uskutečnila u příležitosti zahájení první návštěvnické sezony Centra stavitelského dědictví Plasy.

Drtivé většině návštěvníků plaského nádraží se nejvíce líbil salonní vůz arcivévody. Historický artefakt, který mohl jet rychlostí až 120 km/h, měl zlaté popelníky, dvě kupé pro děti, kupé pro hosty a kupé s gauči. „Ráda bych se s ním svezla, protože ta jízda musí mít zvláštní atmosféru a vezla se v něm řada osobností," říká Ivana Šebestová z Kaznějova.

Nádherné interiéry salonního vozu arcivévody mohli lidé vidět jen z nástupiště pohledem přes otevřená okna. Dovnitř je ochranka vozu nepustila. „Líbí se mi hlavně gauč, který je krásně polstrovaný," vyzdvihuje interiér Jiří Němeček.

Jan Mašek z pořádajícího Iron Monument Clubu Plzeň přidává na adresu vozu jednu zajímavost. „František Ferdinand d´Este s ním jel do Sarajeva, ale kvůli závadě na podvozku musel salonní vůz vyměnit za jiný. Ve vypůjčeném voze nešla světla a František prohlásil, že je to jako v hrobě. A po příjezdu do Sarajeva ho zastřelili," vypráví Mašek.

Před salonním vozem arcivévody stála parní lokomotiva Šlechtična z roku 1947, u které se tvořily fronty kvůli prohlídce interiéru. Mnozí si pořizují fotografie. „Ještě jsme to nikdy neviděly. Byla tam pec, uhlí a lopata," popisují po prohlídce společně Julie Epikaridisová a Kristýna Levorová.

Obě dívky překvapilo, jak byly historické vozy upravené. „Nové vlaky jsou počmárané a mají roztrhané sedačky," tvrdí Levorová.

„Zaujal mě mramor v salonním vozu, zdi potažené textilií a čalounění," rozplývá se Epikaridisová.

Z plaského nádraží se většina lidí odebrala do Centra stavitelského dědictví Plasy na prohlídku expozic a zvonohru 57 zvonů a zvonků v podání Pražské mobilní zvonohry. „Je to zajímavost, kterou člověk nemůže vidět každý den," vysvětluje Jan Stibůrek.

„Je hezké, jak se areál renovuje. Jde o zajímavý projekt ve středu města. Když jsem byl malý kluk, tak to tady vypadalo hrozně," dodává.