Tento druh jednotek vznikl už během první světové války jako reakce na používání chemických zbraní ze strany Německa. Během druhé světové války se chemické zbraně až na výjimky na válečné frontě nepoužívaly. Američané tak minomety určené k těmto účelům využívali pro výbušnou munici obsahující trinitrotoulen. A dále pro střelbu kouřových granátů, jež vytvářely krycí clonu, která byla užitečná například při překonávání řek. Kouřové střely byly několika typů, jedním z nich byla sloučenina obsahující bílý fosfor, který též fungoval jako zápalná látka.

Tyto chemické jednotky byly přidělovány k vyšším armádním celkům, aby podporovaly pěchotu v jejím postupu. Využívaly k tomu minomety o ráži 107 milimetrů, jejichž dostřel se postupně navyšoval až na 4 km a během první minuty mohly vystřelit 20 střel, jedna vážila 11 kg. Výhodou bylo, že se s minomety dalo manévrovat snadněji než s klasickými děly.

Americká armáda nasadila během války 25 chemických praporů, osmnáct v Evropě a sedm v Tichomoří. Prapory neoperovaly jako celek, ale jednotlivé roty fungovaly samostatně a podporovaly různé divize. Každá rota byla vybaveny dvanácti minomety.

Jeden z důstojníků 166. ženijního bojového praporu kapitán John R. Klug  (1918 - 2011) v létě 1945 v Regensburgu. Během války získal dvakrát vyznamenání Bronze Star Medal.
Na západě Čech odvedli na konci války kus práce i američtí ženisté

86. chemický minometný prapor byl vytvořen v únoru 1943 a po výcviku v Camp Swift v Texasu odplul v dubnu následujícího roku do Velké Británie. Následně se pod velením podplukovníka W. B. Hamiltona vylodil na konci června 1944 ve Francii na pláži Utah. Tedy až na rotu B, jejich loď se při plavbě přes Lamanšský průliv potopila, když najela na minu. Až na jednoho byli všichni vojáci zachráněni, přepraveni zpět do Británie a k praporu se připojili zpět v průběhu července.

Prapor se ve Francii zapojil okamžitě do bojů, ke konci roku si prošel náročnou zkouškou v bitvě o Hürtgenský les v Severním Porýní-Vestfálsku, na přelomu roku pak podporoval několik divizí během Bitvy v Ardenách na území Belgie a Lucemburska. Následovalo překročení řeky Rýn v březnu 1945 a na jaře prapor asistoval při uzavírání Rúrské kapsy. 8. května, tedy Den vítězství v Evropě, oslavil v bavorském Eschenbachu.

O deset dní později byl převelen do Československa jako součást Pátého sboru Třetí armády generála Pattona. Celá jednotka, jež čítala na 700 mužů, zamířila do Horšovského Týna s výjímkou roty A, která byla situována v Poběžovicích.

Vojáci z 512. dělostřeleckého praporu během druhé světové války.
Západní Čechy osvobozoval i zapomenutý dělostřelecký prapor

Hlavní náplní jejich pobytu byla dle dobových hlášení péče o zbraně a vozidla, jejich opravy, čištění vybavení, trénink vojenské disciplíny, trénink komunikace a sportování. Seržant Willis A. Fontenot (1920 – 2015) z Louisiany, rád vzpomínal na to, jak v Horšovském Týně dostávali od místních čerstvé a chutné jídlo a jak si také domů jako suvenýr z války odvezl pistoli, kterou dostal od československého důstojníka.

Jedním z vojáků, jenž došel válečnou Evropou až do Československa, byl také Arthur B. Pranger (1925 – 2018) ze státu Kentucky. Před válkou pracoval v obchodě, do armády byl odveden v létě roku 1943, když mu bylo 18 let. Z pobytu na našem území vzpomínal třeba na to, jak Češi neměli rádi Němce. A neměli rádi ani Američany za to, že se s Němci „kamarádili“. Američtí vojáci měli totiž zakázáno sbližovat se s německými ženami pod hrozbou pokut, i tak ale bylo několik takových párů chyceno, dle Prangera především kvůli tomu, že to Češi nahlásili.

Válku zakončil Pranger v hodnosti desátníka a byl jedním z mnoha veteránů, kteří po válce využili zákona o znovu začlenění vojáků do pracovního a civilního života. Díky tomu nastoupil do školy New York Technical School, kde se zaměřil na nová média (tehdy to byla televize) a následně si založil svojí vlastní firmu na servis televizí, kde pracoval až do důchodu. Pranger se ženil až v roce 1954 a se svojí ženou Rose setrvali v manželství 61 let, během kterých zvládli vychovat sedm dětí.

Harry W. Shearer (vlevo) se svými bratry Thomasem a Richardem v průběhu druhé světové války.
Američtí vojáci umírali na západě Čech i po skončení války

Vojáci praporu odjeli z Československa brzy ráno 13. 6. 1945 a přes Německo zamířili do kempu ve Francii, kde se 1. 7. v přístavu Le Havre nalodili na loď, jež je dovezla do USA. V plánu byla měsíční dovolená a přesun do Tichomoří, kde stále probíhala válka s Japonskem. Po dovolené se sešel prapor v Camp Campbell ve státě Kentucky, ale protože Japonsko mezitím bylo poraženo, k dalšímu přesunu již nedošlo a jednotka byla v listopadu deaktivována.

86. chemický minometný prapor tak zakončil svoji pouť druhou světovou válkou, v jejímž průběhu podporoval tři americké armády, šest sborů a 26 divizí. Během té doby strávil 315 dní v boji, vypálil 152 257 salv a 40 jeho vojáků položilo v boji svůj život. Mimo jiné, za svobodu naší země.