„U mužů ve věku nad padesát let je riziko osteoporotických zlomenin až o 27 procent vyšší, než je riziko vzniku rakoviny prostaty," říká vedoucí lékař osteologie na 2. interní klinice Fakultní nemocnice v Plzni Václav Vyskočil. Chorobu, jíž nyní v Česku trpí 800 tisíc lidí, měl připomenout také včerejší Světový den osteoporózy.

„S ohledem na špatné stravovací a pohybové návyky mladé populace se tento počet každým rokem zvyšuje," říká Vyskočil a vysvětluje, že dospívání je klíčovým obdobím, během nějž se rozhoduje, zda tělo dosáhne geneticky předurčeného množství kostní hmoty. Tu kosti sbírají do 25 až 30 let, pak se začíná ztrácet.

Od 30 let to je půl až tři čtvrtě procenta ročně, žena po přechodu ztrácí dokonce 3 až 5 procenta kostní hmoty za rok. Čím více hmoty tělo v mládí nashromáždí, tím má větší šanci, že si s ní vystačí i ve stáří. Kromě pohybu, jehož mají děti stále méně, je důležitý i přísun vápníku. Ten podle Vyskočila ovlivňuje i časté pití sycených limonád, jež obsahují hodně fosforu, což snižuje vstřebatelnost vápníku.

Osteoporóza obvykle nemá žádné varovné příznaky. Často jí může být až zlomenina. Tou první mezi 50 a 60 lety bývá fraktura zápěstí, později přibývá zlomenin obratle, stehenní kosti a od 70 let zlomenin kyčelního kloubu. Právě ty jsou nejrizikovější.

„I přes kvalitní a rychlou chirurgickou stabilizaci zlomeniny vede toto poranění k úmrtí u 15 až 20 procent pacientů, u mužů je uváděno dokonce 37procetnní riziko úmrtí v prvním roce po zlomenině," říká lékař s tím, že do pěti let po úrazu umírá až polovina pacientů. Ostatní jsou ve většině případů odkázáni na péči druhé osoby.

Ačkoliv je řídnutí kostní tkáně přirozený proces související se stárnutím těla, existuje prevence, která může značně ovlivnit projevy nemoci. Základem je fyzická aktivita přiměřená zdravotnímu stavu a věku.

„Nejvhodnější činností je chůze alespoň 2 až 4 hodiny denně, vhodné je i plavání, pro mladší seniory i jízda na kole," říká Vyskočil. Vhodné je eliminovat i rizikové faktory, jako jsou kouření, nadměrná konzumace kávy a alkoholu. Nezbytný je tak dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. „Nejlepším zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky," říká lékař, který je upřednostňuje před potravinovými doplňky. S vitaminem D to je poněkud složitější. Je totiž na lékařský předpis a jeho užívání by měl pacient konzultovat se svým lékařem.