Srpen přináší ze všech osudových osmiček tu nejmladší: výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Paměť národa spolu s Deníkem proto hledají pamětníky všeho, co se tehdy na západě Čech dělo.
„Tehdy se krátce nadzvedla i železná opona a lidé utíkali od socialismu s pokřivenou lidskou tváří do demokracie na západě,“ poznamenává ředitelka plzeňské pobočky Paměti národa Markéta Čekanová. Vzpomínky, které natočí, zapojí do programu letošní Živé ulice. Jaké pamětníky tedy hledáte?
Doslova jakékoli. Samozřejmě nás velmi zajímají ti, kdo tenkrát bránili plzeňský rozhlas, jediné svobodně vysílající rozhlasové studio v Československu, stejně jako ti, kdo tehdy to vysílání zajišťovali. O tom nám například vyprávěl známý folklorista Zdeněk Bláha. Natáčíme člověka, jenž tehdy pracoval na vysílači Krašov, který se Rusové pokusili vyhodit do povětří, mluvili jsme s pamětníkem, který na motorce rozvážel noviny po Šumavě. Ale zajímavé by byly i vzpomínky pohraničníků, kteří tehdy zvedali hraniční závory, stejně jako vzpomínky kohokoli jiného.
Takže pamětníků nemáte dost?
Pamětníků klíčových událostí není dost nikdy. Teď jsme se například při natáčení pamětníka, kterého jsme primárně řadili právě k srpnu roku 1968, dozvěděli velice zajímavé a nové informace týkající se plzeňské revolty 1. června 1953. Znamená to, že byste uvítali i pamětníky jiných událostí?
Paměť národa natáčí vzpomínky nejen zaměřené na aktuální výročí. Na podzim připravujeme výstavu věnovanou fenoménu železné opony. V této souvislosti hledáme pamětníky života v pohraničí od Sušice po Tachov.
Jakým způsobem se vám mohou lidé hlásit?
Buď se nám mohou ozvat sami pamětníci, nebo nám lidé mohou dát tip na někoho zajímavého ve svém okolí. Máme facebookový profil Paměť národa Plzeňský kraj nebo mi mohou napsat na e-mail marketa.cekanova@postbellum.cz.
