Firma měla zmapovat veškerou činnost úředníků a navrhnout zefektivnění chodu úřadu tak, aby zmizelo 190 úředníků (10 % z původních 1900 lidí) a na provozních nákladech se ušetřilo přibližně 230 milionů korun ročně (15% z 1,59 miliardy korun). Výsledek? Na magistrátu ubyl jediný člověk. Ne snad, že by se nehýbala škatulata z odboru na odbor nebo nepadaly výpovědi. Ale také se nabírali noví lidé, a dokonce vznikaly nové magistrátní odbory. Ve finále se zjistilo, že v loňském roce ubyl magistrátu jediný úředník.

Ze 13 městských příspěvkových organizací zmizelo 141 úředníků, nejvíc z Městského ústavu sociálních služeb. „Není to na úkor služeb seniorům, tu garantujeme stále stejnou,“ tvrdí primátor Pavel Rödl (ODS).

S komplexním hodnocením celého procesu optimalizace je primátor opatrný. „Docela jsem s výsledky spokojený, ale je třeba uvážit, že se do toho zamíchala krize a navíc se někde měnila činnost. Třeba Útvar koordinace evropských projektů zpracovává projekt Čistá Berounka v hodnotě 1,2 miliardy korun a musel přijmout nové zaměstnance,“ hájí optimalizaci primátor.

Opozice si ale servítky nebere. „Optimalizace skončila, zapomeňte!“ podotkl ironicky šéf kontrolního výboru zastupitelstva Miloslav Šimák (ČSSD). Sociální demokraté kritizovali projekt už při jeho zadávání, kdy město stanovilo, že se má ušetřit deset procent zaměstnanců, 15 procent nákladů na chod úřadu a přitom zachovat veškerá kvalita služeb. „Proces měl zahrnout i městské obvody,“ míní Šimák. Jenže ty byly z optimalizace nejdřív vyňaty a později si nechal každý obvod provést svou vlastní analýzu. Za další miliony korun, které mu poslal magistrát.

Podle kritiků využili optimalizace hlavně noví radní, o které se rozšířila městská rada po komunálních volbách před čtyřmi lety. Dostali agendu, ale neměli vytvořené své týmy úředníků. „Například radní Karel Paleček si tedy vytvořil svůj vysněný odbor bezpečnosti a i další jeho kolegové si vykolíkovali na magistrátu své území,“ uvedl Šimák.

Podle primátora se podařilo například ušetřit za platby za elektřinu (cca 4 miliony korun) sdružením veškerých odběrů pod jednu hlavičku, centrálně se nakupuje papír a tiskne se přes síťové tiskárny. Radnice ubrala také zhruba 20 milionů korun na provoz městským organizacím.

Že se ušetřilo méně, než mělo, odůvodňuje primátor i tím, že řadu doporučených opatření městští radní odmítli. Jde například o privatizaci pohřebnictví, zrušení plzeňské hvězdárny a planetária nebo zrušení Espritu. „Podle náměstkyně Marcely Krejsové musí fungovat, dokud nebude jasné, co se stane s Peklem. Odmítli jsme také jiný způsob provozování městských sportovišť, která by si měla umět na sebe sama vydělat,“ dodal primátor.