On-line rozhovor najdete ZDE

Obézních dětí stále přibývá

Dětská obezita nabyla celosvětově epidemického charakteru. K největšímu nárůstu obezity dochází především mezi 11. – 13. rokem věku.

S obezitou se pojí řada metabolických komplikací, jejichž výskyt stoupá spolu se vzrůstajícím počtem obézních dětí. Jedná se o poruchy v metabolismu tuků, tukovatění jater, vysoký krevní tlak a rozvoj cukrovky II. typu. A navíc, obézní dítě se zpravidla stává i obézním dospělým. To mohou potvrdit i odborníci z dětské obezitologické ordinace ve FN Plzeň, která ročně přijme přibližně 80 nových dětských pacientů.

Obézních dětí stále přibýváObézních dětí stále přibýváZdroj: Canva.com

A jak takové vyšetření dětského pacienta probíhá? Na základně doporučení od praktického pediatra proběhne nejprve vyšetření u nutriční terapeutky se zhodnocením jídelníčku a poté již dostane termín k vyšetření do obezitologické ambulance. Každá návštěva se pak vždy pojí s kontrolou u nutriční terapeutky. V ambulanci proběhne klinické vyšetření dítěte, během kterého se zjišťuje jeho výška a váha, obvody pasu, břicha a boků, a nechybí ani kontrola krevního tlaku. Při prvním vyšetření proběhne i odběr krve k vyloučení metabolických komplikací. Při každé návštěvě je zhodnoceno dodržování režimových opatření. Pokud je potřeba, dochází i ke spolupráci s klinickými psychology.

Pro základní  a prvotní zjištění, zda se váha našeho dítěte nevychyluje někam, kam by neměla, nám mohou posloužit různé percentilové grafy. Do 5 let věku dítěte používáme percentilové grafy poměru hmotnosti a výšky, poté stanovení BMI indexu, které se také zanáší do percentilových grafů. Hodnoty nad 90. percentilem ukazují na nadváhu a hodnoty nad 97. percentilem na obezitu. BMI index se stanoví jako podíl hmotnosti v kilogramech a výšky v metrech na druhou (kg/m2).

Obézních dětí stále přibýváObézních dětí stále přibýváZdroj: Canva.com

Co se týče samotné léčby, základem zůstávají režimová opatření, změna jídelního chování, složení stravy a pravidelná pohybová aktivita. Zásadní a velmi důležité je, aby se do těchto změn zapojila celá rodina obézního dítěte. Mezi základní pilíře patří pravidelný režim stravování včetně snídaní, které dnes u řady dětí chybí. Přejít striktně na pití neslazených tekutin a v jídelníčku omezit sladkosti,  uzeniny a tučné výrobky. Starší děti vedeme k tomu, aby se samy podílely na přípravě jídla a uvědomovaly si tak vhodné a nevhodné potraviny. V dětském věku nejsou žádoucí žádné redukční diety, ale je velmi doporučováno vyšetření u nutriční terapeutky, která provede zhodnocení stávajícího jídelníčku a navržení změn s ohledem na věk dítěte.

Důležitou součástí léčby je pravidelná pohybová aktivita. Chůze je nejpřirozenější pohybová aktivita a měla by se stát běžnou součástí každodenního života. K tomu je většinou potřeba přidat i další aerobní činnosti jako je jízda na kole, koloběžce, plavání a případně organizované sportovní aktivity. Obézní dítě může také využít lázeňskou terapii, při které jsou děti edukovány v problematice stravování a pohybových aktivit.

Důvod, proč řada lidí obezitu nevnímá jako zdravotní problém, je zřejmě také ten, že obezita nebolí. Nese sebou ale celou řadu metabolických komplikací, se kterými se setkáváme již u dětské populace. Kromě těchto komplikací to mohou být také kloubní obtíže, syndrom spánkové apnoe a v neposlední řadě i obtíže psychické. Prevence je však velmi důležitá, protože je mnohem snazší řešit nadváhu než obezitu s komplikacemi.

MUDr. Petra Paterová, FN Plzeň