Léto nastupuje a zajisté se dočkáme horkých slunečních dnů s prázdninovou pohodou. Víte, jak pečovat o kůži, abychom následky slunečního záření nepocítili moc brzy? Máte povědomí o tom, jak může být rakovina kůže nebezpečná? Otázky týkající se plusů a mínusů blahodárného vlivu slunečních paprsků zodpověděl ve čtvrtek 2. července v 11 hodin v online rozhovoru čtenářů Deníku cz. přednosta Dermatovenerologické kliniky prof. MUDr. Karel Pizinger, CSc.

On-line rozhovor najdete ZDE

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Kam chodí slunce, tam chodí dermatolog

Blahodárný vliv slunečních paprsků pociťujeme určitě všichni. Každý jistě zná úsloví „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař“. Pokud ale tuto větu jen nepatrně upravíme, můžeme se dostat k jiné také známé skutečnosti, a to „Kam chodí slunce, tam chodí dermatolog“. To určitým způsobem vyjadřuje i možné negativní dopady slunečního záření, které jsou nejvíce patrné na největším lidském orgánu, kterým je naše kůže.

Dermatoskopické vyšetření s nálezem melanomu.Zdroj: FN Plzeň

Sluneční záření dopadající k zemskému povrchu se rozkládá do různých pásem, přičemž asi 5 % tvoří ultrafialové záření. To výrazně ovlivňuje kůži a její funkce. Toto záření pak může být hlavní příčinou vzniku jak zánětlivých, tak nádorových kožních nemocí.

Obor dermatologie má ve svém rejstříku více než 2000 kožních nemocí. Na jejich vzniku se mnohdy podílí sluneční záření, zvláště v období jara a léta. Dermatologové jim říkají fotodermatózy. Nejčastější z nich je solární dermatitida, kterou pocítil v životě  snad každý z nás. Jde o běžné spálení kůže po pobytu na slunci, projevující se jejím různě rozsáhlým zarudnutím a pálením.

Půjdeme-li ven do zahrady nebo lesa, měli bychom vědět, že některé rostliny obsahují látky, které v kontaktu s kůží zvyšují účinek slunečního záření a vznikají tak dermatózy podobné  těžkému popálení kůže, často s puchýři. Způsobují to třeba bolševník, citrusy, karotka, petržel a mnohé další.

Pacienty užívající některé léky na snížení krevního tlaku, cukrovku nebo i antibiotika by měl lékař poučit, že během jejích užívání  by měli omezit pobyt na slunci.

Léčba kožních nádorů kryoterapie (léčba zmražením).Zdroj: FN Plzeň

Samostatnou kapitolou pak je vliv UV záření na vznik rakoviny kůže. Dlouholeté působení UV záření a opakovaná spálení kůže sluníčkem se zásadně podílejí na vzniku kožních karcinomů a melanomu. Potvrzují to vědecké práce z celého světa a zvláště z Austrálie, kde je tento vliv zcela zřejmý a nezpochybnitelný. Práce uvádějí, že sluneční záření má rozhodující vliv na vznik kožní rakoviny u více než 90 % případů. Podle statistik jsou kožní karcinomy nejčastějšími lidskými zhoubnými nádory a melanom bývá celosvětově na žebříčku nádorů na 5. - 6. místě. V posledních 40-50 letech se počty případů každoročně zvyšovaly. Například v Plzeňském kraji jsme v roce 1980 zaznamenali 50 nových případů melanomu. O dvacet let později v roce 2000 to bylo již 111 a v roce 2019 pak 240. Nutno však dodat, že v posledních několika letech počty případů již nerostou tak skokově, ale jen o jednotlivé případy ročně.

Určitě k tomu přispívá i mnohem častější používání ochranných prostředků proti působení slunečního záření ve formě různých krémů, které používáme nejen v době dovolené, ale zvykáme si na to v běžném denním životě. Má to zcela jistě další pozitivní vliv nejen v prevenci kožních nádorů, ale zpomaluje to i stárnutí naší kůže. Co tedy investujeme v průběhu života do ochrany kůže před „blahodárnými“ slunečními paprsky, to se nám ve starším věku vrátí ve formě úspor za různé kožní kosmetické zákroky. Každý by měl vědět, že na stárnutí kůže má sluneční záření hlavní, rozhodující a zásadní podíl. Přesvědčit se o tom můžeme tak, že se v určitém věku podíváme na obličej a srovnáme to s místy, na která tolik nevidíme, protože jsou na druhé straně našeho těla asi o 70-80 cm níže.

prof. MUDr. Karel Pizinger, CSc.

přednosta Dermatovenerologické kliniky  FN Plzeň