On-line rozhovor najdete ZDE

Jeden rok s COVIDEM a co dál

Oproti jaru 2020, kdy jsme prožívali strach z něčeho neznámého a ohrožujícího, ale zároveň pro většinu lidí neosobního nebo vzdáleného, má v dnešní dny řada z nás s COVIDem již osobní zkušenost. Buď jsme nemoc prodělali my sami, nebo někdo z našich blízkých. Obáváme se nejen aktuální situace, ale přemýšlíme i o vlivu na náš další život. Z „neznámé“ hrozby se tak stává záležitost našeho denního života.

Jaký má tedy vliv pandemie COVID 19 na naši psychiku konkrétně?

Primární vliv na psychiku

Naše zkušenost s pacienty s COVID onemocněním, u kterých byla nutná umělá plicní ventilace, je taková, že se u nich častěji objevuje zvýšená úzkost, tzv. anxieta. U pacientů s těžkým průběhem docházelo k významnému omezení soběstačnosti a samostatnosti, což vedlo k celkovému psychickému diskomfortu. Zároveň je vyšší úzkostnost referována i od ambulantních pacientů s lehčím průběhem bez nutnosti hospitalizace.

Nejčastější psychické potíže, které se v této souvislosti objevují: poruchy spánku, úzkostné poruchy, poruchy nálady, potíže s koncentrací pozornosti, neuropsychické potíže, riziko rozvoje posttraumatické stresové poruchy. Rozptyl možných potíží je celkem velký. Proto také FN Plzeň plánuje zřízení speciální psychologické poradny pro své pacienty s postcovidovými potížemi tohoto typu. Zde bude možné pacientům poskytnout nejen psychoterapii, ale i oborné neuropsychologické vyšetření, na jehož podkladě bude možné vypracovat doporučení i například pro rehabilitaci (trénink kognitivních funkcí). To znamená, že budeme učit pacienty, jak trénovat svoji pozornost a paměť tak, aby pokud možno došlo k návratu na původní úroveň nebo alespoň k jejímu zásadnímu zlepšení.  

Sekundární vliv na psychiku a psychosociální faktory

Od podzimu 2020 také narůstá počet lidí, u kterých se zhoršily jejich psychické potíže. Zároveň mají psychická onemocnění závažnější průběh než v minulosti. A psychické potíže ve formě úzkostí, depresí, fobií se projevují i u lidí, kteří tyto potíže v minulosti neměli.

Alarmující je jistě i to, že výrazně narůstá počet dětí s psychickými problémy, které jsou částečně ovlivněny sociální izolací, zásadně sníženou možností kontaktu s vrstevníky a částečně i narůstajícím napětím a někdy i konflikty v rodinách. Jako nejohroženější skupiny aktuálně z naší klinické praxe vychází věk v rozmezí 12–18 let, kdy narůstá počet dětí s úzkostí, depresí, projevují se panické ataky, sociální fobie, suicidální tendence.  

Zdroj: FN Plzeň

V naší společnosti asi v tuto chvíli není nikdo, kdo by nebyl do větší či menší míry ovlivněn touto pandemií. Největší břemeno však nesou zdravotníci, kteří čelí v posledních měsících řadě nadlimitních situací nejen v rámci svých pracovních povinností, ale i v rámci svých osobních životů. Svojí obětavostí a přístupem si jistě zaslouží uznání a obdiv nejen od pacientů, ale i jejich blízkých. Jistě je pro ně důležitá i podpora společnosti a pomoc v jejich těžkém poslání.

Ocitli jsme se v náročné době, v situaci, kterou nikdo z nás v minulosti nezažil a nemá proto zkušenost s jejím řešením. To ale vůbec neznamená, že tato situace řešení nemá. Naopak. Každá situace má své řešení. Lidé, kteří prošli nějakou krizovou situaci, hovoří s určitým odstupem i o tom, co se v dané situaci naučili. Říká se tomu posttraumatický růst.  Je tedy otázkou, zda se dokážeme se situací vyrovnat a najít v ní i poučení. Třeba i v uvědomění si toho, co je pro nás v životě důležité, a bez čeho zase můžeme žít. Zjištění, že život a štěstí je složené z drobných radostí, které jsme možná brali jako samozřejmé, a teď jsme museli žít bez nich. Přijetí toho, že vše má svůj začátek i konec, o kterém však často nevíme, kdy přijde.

Zdroj: FN Plzeň

Odpověď na otázku „Co dál…“ a „Jak žít dál..“ nám nikdo nedá, tu musí najít každý sám za sebe. Je dobré o situaci mluvit, ne si ji jen přemílat v hlavě. Mluvit o svých obavách či plánech do budoucna se svými přáteli a blízkými. A pokud nikoho takového nemáte a máte pocit, že je situace nad vaše síly, je správný čas na to vyhledat odbornou pomoc.
„Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že vy jste pilot.“ —  Michael Althsuler