Léčba v iktovém centru přináší nemocným naději

Mozkové cévní příhody – ikty patří mezi medicínsky i společensky nejzávažnější onemocnění historicky s převažující smrtností a nebo těžkými zdravotními následky při přežití. Byly dlouho považovány za špatně ovlivnitelné až neléčitelné. Většina iktů je ischemických, vznikajících při uzávěru některé z tepen zásobujících mozek krví s kyslíkem a živinami. Menší část je způsobena krvácením do mozku případně krvácením do mozkových obalů z prasklé cévní výdutě. Hlavními příčinami iktů je tepenná hypertenze, ateroskleróza a onemocnění srdce, zejména fibrilace síní. Na rozvoji aterosklerózy se významně podílí opět vyskoký krevní tlak, porucha tukového metabolismu, kouření cigaret a cukrovka. Patří do skupiny tzv. civilizačních onemocnění. Ikty jsou nemocemi vyššího věku a stáří, avšak bohužel ty výše uvedené rizikové faktory se stále více uplatňují i v nižších věkových kategoriích a téměř pětina iktů vzniká před 50. rokem věku.

Hlavními příznaky jsou náhlý vznik nebo velmi rychlý rozvoj poruchy hybnosti různého rozsahu obvykle na jedné polovině těla (slabost horní, dolní končetiny, pokles ústního koutku), porucha řeči, porucha zraku na jedno oko nebo výpadek části zorného pole, prudká závrať, neschopnost stoje a chůze, náhle vzniuklá silná bolest hlavy, může být i porucha vědomí. Tyto příznaky mohou být i přechodné, jejich podcenění však může být osudné.

V dnešní době existují možnosti léčby. V krátké době po vzniku ischemického iktu lze podat lék umožňující rozpuštění krevního uzávěru (intravenózní trombolýza) nebo speciálním postupem přístupem z tepny v třísle krevní sraženinu z krční nebo mozkové tepny odstranit (mechanická trombektomie). Některé ikty lze léčit operativně (neurochirurgické možnosti léčby). Jedná se o vysoce specializované léčebné metody, vyžadující přesnou a rychlou diagnostiku.

Část mozku, která je neprokrvená, podléhá velmi rychle nevratným změnám, proto velkou roli v možné úzdravě hraje časový factor. Nemocný nebo jeho okolí v případě rozvoje příznaků nemají váhat, ale mají hned zavolat na číslo zdravotní záchranné služby 155 nebo 112, která se o nemocného na místě postará a dopraví do iktového centra. Následuje rychlá a přesná diagnostika v iktovém centru a adekvátní individualizovaná léčba a péče.

Proto je péče o akutní cévní mozkové příhody soustředěna do speciálních center. V České republice je to celkem 44 tzv. Iktových center, větší část z nich je nižšího typu (zajišťujících pouze intravenózní trombolýzu), 13 center je vyššího typu s akutní dostupností neurochirurgické péče a intervenční neuroradiologie (tato obornost zajišťuje mechanickou trombektomii). Největší část iktové péče je na neurologických pracovištích. Iktová centra úzce spolupracují se Záchrannou zdravotní službou, která centra informuje o nemocném, kterého přiváží.

Využití možností akutní léčby a celkové péče přináší nemocným šanci na úzdravu nebo zlepšení stavu poškozených mozkových funkcí. Není však samospasitelné. Vždy záleží na věku, celkovém stavu nemocných, jejich dalších chorobách a schopnosti mozku přestát a vykompenzovat jeho poškození. Záleží na další hospitalizační a rehabilitační péči, léčbě případných komplikací a také na vůli nemocných. Je nutno si uvědomit, že ne vždy se úspěch dostaví. Iktus nezřídka znamená finalizaci života vážně nemocných s vyčerpanými kompenzačními možnostmi mozku a opětovný přísun krve byť po krátké době již závažnému poškození mozku nemůže zabránit.

Velkou roli po iktu má prevence dalších cévních příhod, tzv. sekundární prevence. Podle zjištěné příčiny iktu jde o medikamentózní léčbu zaměřenou na ovlivnění funkce krevních destiček, které se významně podílejí na tvorbě krevní sraženiny, nebo tzv. antikoagulační léčbu u nemocných s iktem způsobeným embolií (krevní sraženinou uvolněnou nejčastěji ze srdce). Namístě je optimální ovlivnění a léčba vysokého krevního tlaku, poruchy tukového metabolismu, cukrovky. U některých nemocných, kdy příčinou iktu je zúžení krční tepny, je v rámci sekundární prevence indikováno její operační léčení. Sekundární prevence tvoří celý komplex opatření. Podstatná je ale vždy role samotných nemocných, jejich součinnost a motivace, stejně jako podpora a pomoc jejich příbuzných.

Zásadní roli však má primární prevence, tedy nastavení takových kritérií už od dětského věku, aby iktus a jiné civilizační nemoci jako je vysoký krevní tlak, srdeční infarkt a další, měly co nejmenší šanci vzniku. Jde o zdravý životní styl, racionální stravu, přiměřenou hmotnost, nekouření, pohybovou aktivitu. Začínat s takovými aktivitami v 70 letech po iktu je sice dobře, ale pozdě. Zásadní je role výchovy už u dětí a adolescentů.

Česká republika patří v kvalitě a dostupnosti akutní léčby a péče o nemocné s iktem na přední místo v Evropě (třetí za Německem a Estonskem) a je daleko před “tradičními” západními zeměmi jako například Francie a Velká Británie). Kvalita I kvantita iktové péče jsou pečlivě sledovány na úrovni iktových center, zdravotních pojišťoven, Ministerstva zdravotnictví i lékařských odborných společností.

Pokud jde o naši oblast, má Plzeňský kraj několik priorit. Zatímco v každém kraji je iktových center několik, v celém Plzeňském kraji zajišťuje akutní iktovou péči pouze Centrum vysoce specializované cerebrovaskulární péče Fakultní nemocnice Plzeň. Kromě toho zajištuje ještě superspecializovanou akutní péči (neurochirurgickou a intervenční neuroradiologickou) pro celý Karlovarský kraj. Logicky je nejvýkonnějším iktovým centrem v České republice, s enormní nároky na lůžkovou kapacitu, finanční náročností na léčbu a péči, vysokou pracovní zátěží a také s vysokou kvalitou poskytované léčby a péče.

FN PlzeňFN PlzeňZdroj: FN PlzeňMUDr. Jiří Polívka, CSc., přednosta Neurologické kliniky FN Plzeň