On-line rozhovor najdete ZDE

Léčit cukrovku 2. typu je potřeba mnohem dříve, než přijde pacient k diabetologovi

Diabetem mellitem neboli cukrovkou, trpí v České republice zhruba jeden milion lidí, tedy každý desátý občan. Malou menšinu (méně než 7 %) pacientů tvoří 1. typ diabetu, kdy jsou - nejčastěji „splašenou“ vlastní imunitou – zničeny buňky slinivky břišní, které produkují inzulín, a pacient vyžaduje dodávku inzulínu co nejpodobnější zdravé slinivce. Onemocnění zatím nelze nijak předcházet. Diabetologické centrum ve FN Plzeň dlouhodobě sleduje necelou tisícovku takových pacientů a k léčbě používá nejmodernější inzulíny, podkožní kontinuální senzory glykémie a inzulínové pumpy, z nichž některé dovedou pacienta zbavit části starostí o svůj diabetes. Přesto musí pacienti před každým jídlem počítat obsah sacharidů (proto spíše než o diabetické dietě hovoříme o regulované stravě) a naučit se tolik věcí, že u dobře edukovaných pacientů jde s nadsázkou o „poloviční diabetology“.

Zdroj: FN Plzeň

Zdroj: FN PlzeňVětšinu pacientů (více než 90 %) tvoří diabetes 2. typu. Jeho vývoj a léčba je docela odlišný a musíme umět oba typy diabetu rozlišit. Diabetes mellitus 2. typu začíná plíživě; tělo zvyšuje vlivem nepoměru mezi výdejem a příjmem energie a vlivem konzumace některých doslazovaných a hodně průmyslově zpracovaných potravin obsah tuku ve svých buňkách a zároveň počet tukových buněk zejména v břišní dutině. Jejich působením se přes řadu působků snižuje citlivost ostatních buněk na vlastní inzulín.

Slinivka břišní zvyšuje produkci inzulínu a časem narazí na svou maximální výkonnost (ve skutečnosti je situace o něco složitější; některé z rizikových faktorů přímo snižují produkci inzulínu ve slinivce). Po překročení tohoto maxima se začne zvyšovat hladina krevního cukru a postupně se objeví cukrovka se svými příznaky. Do celého děje vstupuje mnoho dalších faktorů, bohužel zatím není možné u konkrétního člověka odhadnout dopředu, jaká je výkonnost jeho slinivky a kdy se necitlivost na inzulín (inzulínová rezistence) v cukrovku rozvine. Organismu škodí i samotná inzulínová rezistence, která přispívá k nárůstu hmotnosti, urychluje aterosklerózu (kornatění tepen) a podílí se na vyšším výskytu některých zhoubných nádorů.

Zdroj: FN Plzeň

Diabetes 2. typu je onemocnění, které mohou pacienti z velké části oddálit změnami životního stylu, které jsou jednoduché a obtížné zároveň; především si udržet rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie (zamezit nárůstu váhy), ve stravě se vyhnout jídlům bohatým na nasycené tuky a průmyslově vysoce zpracované potraviny a zařadit do svého stereotypu dostatek pohybu.

Pro jinak zdravého člověka mladého a středního věku je cílem ujít něco mezi 6 a 10 tisíci kroky denně svižnou chůzí, máme-li onemocnění srdce, plic nebo pohybového aparátu, je třeba zátěž stanovit individuálně. V léčbě diabetu 2. typu se používá několik skupin léků, které působí různými cestami na organismus, výběr provádí praktický lékař nebo internista/diabetolog podle toho, kterou cestu je žádoucí ovlivnit jako první. U pokročilejšího onemocnění je nutné přejít na přechodné nebo trvalé podávání moderních analog inzulínu, obvykle v kombinaci s dalšími léky. Péči o diabetiky 2. typu zajišťují dle tíže onemocnění praktičtí lékaři, internisté a diabetologové. Diabetologické centrum ve FN Plzeň má obvykle spíše konzultační roli, případně sleduje trvale pacienty s komplikovaným průběhem onemocnění či dalšími souvisejícími endokrinologickými chorobami.


MUDr. Michal Krčma, Ph.D.