ROZHOVOR NAJDETE ZDE

Kam nemůže slunce, tam chodí lékař

Vitamin D  – sluneční vitamin - vzniká účinkem slunečních paprsků na kůži, kde se tvoří cholekalciferol, vitamin D3. Přeměna na další formu vitaminu D dále probíhá v játrech kde je syntetizován 25-hydroxyvitamin D (kalcidiol), který sice  ještě není biologicky aktivní, ale  je hlavní zásobárnou vitaminu D v lidském těle. Jeho hladinu v krvi běžně měříme v laboratořích pro posouzení celkového stavu vitaminu D. V ledvinách, ale i v celé řadě dalších orgánů z něj vzniká aktivní vitamin D - (kalcitriol), jehož hladina je  regulována, hormonem příštítných tělísek - parathormonem. Kromě toho jej získáváme také v potravě, hlavně v tučných mořských rybách, v mléce, vaječných žloutcích, houbách…

Dokladem významu vitaminu D pro lidský organismus je skutečnost, že s novými poznatky o jeho vlivu na funkci většiny lidských buněk se setkáváme každodenně. Nedostatek vitaminu se podílí na vzniku i na růběhu většiny civilizačních nemocí.

Mnoho let je známá role vitaminu D při podpoře vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, vlivu na kostní metabolismus a tedy zdraví kostí a zubů. Nedostatek vitaminu D vede u dětí k onemocnění známém jako křivice. U starších lidí jsou nízké hladiny vitaminu D velmi časté a jsou spojovány s osteoporózou, nižší svalovou silou a hmotou (sarkopenie), nižší fyzickou aktivitou a častějšími pády seniorů. Důsledkem pádů jsou pak zlomeniny, zejména kosti stehenní, což souvisí i s mortalitou. Vitamin D ovlivňuje skrze své receptory řadu funkcí centrálního i periferního nervového systému.  Vitamin D má vliv též na kognitivní funkce a např. u seniorů s nedostatkem vitaminu D je vyšší počet zlomenin přičítán i snížené koordinaci pohybů a vnímání rovnováhy. Vitamin D zvyšuje syntézu svalových proteinů, má vliv na transport vápníku a fosfátů skrze buněčné membrány, růst a diferenciaci svalových vláken, pozitivní efekt na kontraktilní vlákna a tedy svalovou sílu. Předpokládá se, že má i vliv na rychlejší regeneraci svalu po intenzivním tréninku a spekuluje se i o udržování výkonové kapacity sportovců.

Vitamin D ovlivňuje stimulačně jak imunitu vrozenou, tak získanou v průběhu života. Byla prokázána souvislost zimních a jarních virových a bakteriálních oslabení funkce imunitního systému nedostatkem vitaminu D. Zejména u skupiny s nejnižšími hladinami vitaminu D (pod 25 nmol/l) se výskyt respiračních infekcí po suplementaci vitaminem D zmenšil  na polovinu.

Normální hladiny vitaminu D snižují výskyt astmatu, který je běžně aktivován právě respiračními viry. Obecně byl efekt doplnění vitaminu D u osob s původně vážně nedostatečnými hladinami vitaminu D zhruba shodný jako je efekt vakcinace proti chřipce.

Lidé žijící ve vyšších zeměpisných šířkách jsou podstatně více ohroženi autoimunitními onemocněními, směrem k rovníku ohrožení klesá. Například u roztroušené sklerózy je výskyt ve vyšších zeměpisných šířkách až dvojnásobný oproti rovníkovému pásmu, což se dává právě do souvislosti s efektem vitaminu D a slunečního záření.

Obdobně se poukazuje na souvislost nízkých hladin vitaminu D a diabetu I. a II. typu. U diabetu typu I. se poukazuje na vyšší výskyt tohoto onemocnění u dětí narozených v jarním období, předpokládá se i nedostatek vitaminu u matky v době těhotenství. Naopak suplementace vitaminem D snižuje výrazně výskyt  diabetu 1. typu u dětí  

Již v polovině dvacátého století byl odborníky diskutován jev, že se zvyšující se vzdáleností od rovníku stoupá riziko výskytu zhoubných nádorů. Výjimkou byly jen nádory kůže, kde riziko naopak klesalo. Velké množství publikací z více než 100 zemí, dokládá silnou korelaci mezi nízkou hladinou vitaminu D a 15 typy nádorů (vaječníků, prsu, prostaty, močového měchýře, jícnu, žaludku, tlustého střeva, rekta, plic, ledvin, pankreatu, vulvy a maligních lymfomů atd.). Je známo, že nemocní s různými typy již diagnostikovaných nádorů mají při nedostatku vitaminu D vyšší riziko smrti na progresi nádoru. Měření hladin 25-hydroxyvitaminu D i korekce deficitu vitaminu je v onkologii řadou autorů doporučována a používána .

Léčba nízkých hladin vitaminu D působí pozitivně na plodnost, riziko osteoporózy u žen a celkový vývoj a růst plodu k normální porodní hmotnosti, dále na snížení výskytu některých komplikací jako je například těhotenská cukrovka a preeklampsie. Pozornost se věnuje také roli nízkých hladin vitaminu D už v těhotenství u matky ve vztahu k širokému spektru onemocnění v dětském věku včetně poruch jako je např. schizofrenie či autismus.

V řadě doporučení je uváděna (pro populaci od 1 roku výše) denní potřeba vitaminu D3 (cholekalciferol) ve stravě nebo suplementaci (pokud chybí zdroj vitaminu D „ze slunce“) na 15–20 ug/den (600-800 IU/den). Tato hodnota je dnes většinou autorů považována za poměrně nízkou. Dávku 20 ug/den (600-800 IU/den) považují za vyhovující pouze u jedinců s pravidelnou expozicí slunečnímu záření. Je-li expozice slunečnímu záření omezená, u pacientů s prokázanou osteoporózou, malabsorpcí a u obézních osob doporučuje se 2000 IU denně či vyšší. Potřebná dávka se liší dle vstupní hladiny 25-hydroxyvitaminu D, Body Mass Indexu (BMI), podílu tukové tkáně, expozici slunečnímu záření, fyzické zátěže a dalších faktorů. Suplementace není nutná každý den, součet denních dávek lze vzít v delších intervalech např. 1 x týdně.

U nás v České republice lze získat vitamin D „ze slunce“ naposledy v prvním týdnu měsíce září a pak znovu až asi od poloviny měsíce dubna, tedy velkou část roku nám tento zdroj chybí. Průchod UVB záření snižují mraky, znečištění ovzduší, účinek silně snižují opalovací krémy, oděv, také je ovlivněno typem kůže (typy I.–VI.), tj. její reakcí na oslunění a pigmentací. U starších lidí kůže produkuje násobně méně vitaminu D ve srovnání s mladšími lidmi a stejnou dávkou slunečního záření.

Doufám, že jsem vás přesvědčil, že přísloví v názvu článku stále platí.

Ondřej Topolčan