VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odhalí se pouze zlomek případů obchodování s lidmi

Plzeň – Skupina Rumunů si chtěla rychle a dobře vydělat. Zareagovala na ´skvělou´ pracovní nabídku a vydala se na západ Čech, kde měla vyrábět vánoční věnce. Místo výplaty se dočkala špatného zacházení od zaměstnavatele a vykořisťování.

24.5.2015
SDÍLEJ:

Lucie Otáhalová. Vedoucí právního oddělení neziskové organizace La Strada přednášela ve čtvrtek v PlzniFoto: DENÍK/Klára Mrázová

La Strada
- jediná specializovaná organizace věnující se v ČR výhradně tématu obchodování s lidmi a vykořisťování, na úrovni poskytování sociálních služeb, prevence, vzdělávání, advokačních a lobby aktivit
- v tuzemsku působí od roku 1995
– statistika za rok 2013 (údaje za minulý rok ještě nejsou kompletně zpracovány, ale výrazně se neliší od předloňských):
· krizová pomoc - 31 osob
· azylové domy - 30 osob
· odborné sociální poradenství - 427 osob
· telefonická krizová intervence - 217 osob (zhruba 450 telefonátů)
– SOS a infolinka: +420 222 717 171/ 800 077 777 

Popsaná kauza je jedním z typických příkladů obchodování s lidmi. Podle statistik se ročně obchoduje se 700 tisíci až 2 miliony osob. V rámci Evropy se jedná o 300 až 500 tisíc lidí za rok, přičemž zisky se odhadují na 30 miliard korun. Na pomoc obětem trestního činu se v tuzemsku soustředí organizace La Strada, jejíž zástupkyně a právnička Lucie Otáhalová ve čtvrtek přednášela v Plzni.

Definice obchodování s lidmi podle OSN je velmi široká, zahrnuje například zneužívání prostituce jiných, nucenou práci nebo otroctví. Kdo patří mezi typické klienty La Strady, která působí v celé republice?
Mezi první skupinu patří klientky, které jsou sexuálně vykořisťované. Jedná se zpravidla o ženy nucené k prostituci, jako byla paní Irena (osobní zkrácený příběh najdete níže v boxu). V posledních letech jsme se začali více orientovat také na pracovně vykořisťované, což je druhá skupina. Lidé zareagují na nabídku práce, z níž se nakonec vyklube trestná činnost – jako u našeho klienta Pavla, který se vydal pracovat do Velké Británie (viz níže).

Jak vypadá klasický scénář u pracovního vykořisťování, kdy cizinec přijede do Čech za zaměstnáním?
Většinou se nenaplní to, co zaměstnavatel slibuje. Navíc často u oběti vzniká takzvaná dluhová závislost. Cizinec se totiž dozví, že musí zaplatit za cestu do Čech, mzda je najednou o dost nižší, než byla předtím slíbena. To znamená, že třeba rok člověk vydělává jenom na to, aby splácel za cestu, ubytovnu. Jeho závazky jsou najednou vyšší než to, co vydělá.

Jaké národnostní skupiny míří za prací do tuzemska nejčastěji?
Rumuni, Bulhaři a Slováci. Nabídky se týkají oblasti sezonních prací, třeba zemědělství, sklizně ovoce, stavebnictví. Jsou to většinou manuální práce, kde nepotřebujete žádné vzdělání.

Odhadovala bych, že další skupinu tvoří Vietnamci.
Vietnamská komunita je dost specifická. Je hodně uzavřená a nevyhledává příliš pomoc zvnějšku. Víme o případech ze zahraničí v rámci obchodu s drogami. V pěstírnách jsou někteří zavření celé měsíce, aniž by za svou práci dostali zaplaceno. Z našeho pohledu jsou to oběti obchodování s lidmi, protože jsou omezování na svobodě a vykořisťováni.

Oběti ale bývají často někde zavřené, permanentně hlídané nebo žijí ve strachu a proti vykořisťovateli nevystoupí. Jak tedy oběti vyhledáváte?
Zhruba osmnáct let už spolupracujeme s policií, především s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu. Jestliže někde provádí zátah na zločinecké skupiny, oběti posílá přímo do našich služeb. Věnujeme se také terénní práci, kdy pracovníci navštěvují místa, kde dochází k obchodování, nechávají tam letáky. Oběti se pak mohou obrátit na naši telefonní linku. Kromě toho ještě školíme a přednášíme, jako například tady v Plzni.

Ročně na krizové telefonní lince registrujete asi 450 telefonátů. Předpokládám, že La Stradu ale nekontaktují oběti.
Sama oběť většinou ne. Jestliže nemůže odejít z místa pracoviště, pak nesmí ani telefonovat. Situace jsou ale různé. Někdy se to podaří a člověk z daného prostředí odejde. To, co se v rámci obchodování s lidmi skutečně odhalí, je však pouze špička ledovce. Zní to sice jako klišé, ale je to pravda.

Čím je to podle vás způsobeno?
Lidé se necítí jako oběti, připadají si, že je to jejich chyba, nevědí, kam se obrátit, nerozumějí česky. U pracovního vykořisťování si cizinci chtějí především vydělat peníze. Pokud si je nevydělají, shání se pro ně peníze a oni odjedou zpátky domů. Tím případ většinou končí a dál už se neřeší. Těch, které se dostanou až před soud, je málo.

Nicméně některé kauzy, v nichž jste bránili práva obětí obchodování s lidmi, se před soud dostaly.
Ano. Známý je třeba případ pracovního vykořisťování na chřestových polích v okolí Ústí nad Labem nebo sexuální vykořisťování cizinek v jižních Čechách. Naopak už několik let se také řeší kauza takzvaných stromkařů. Šlo o pracovní nábor zahraničních dělníků do Českých lesů. Podle nás se jednalo o obchodování s lidmi, ale policie případ takto neposoudila. Proto jsme podali stížnost a záležitost řeší Ústavní soud ČR. Možná se dostane až k Evropskému soudu pro lidská práva.

Typičtí klienti organizace La Strada
Pavel sháněl zaměstnání a narazil na zajímavý inzerát, v němž se dozvěděl o práci ve Velké Británii. Namísto slibovaných dobře vydělaných peněz nedostával za odvedenou práci vůbec zaplaceno. Denně ho vykořisťovatelé dvě hodiny autobusem přepravovali do zaměstnání, poté dvě hodiny zpátky. Jinak byl zavřený na ubytovně. Pracoval šest dní v týdnů. Vykořisťování, jež trvalo několik měsíců, ukončil až policejní zásah.
Irena poskytovala sexuální služby na odpočívadle D5, nutil ji k nim její bratranec. Vykořisťovatelský vztah trvající dlouhých deset let udržoval prostřednictvím návykových látek. Bratranec 
Irenu nutil, aby za den měla určitý počet klientů, a veškeré vydělané peníze mu musela odevzdat. V tomto případu pomohla klientce organizace La Strada a v trestním řízení dokonce získala poškozená finanční odškodnění.

Autor: Klára Mrázová

24.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plzeň půjčí Paříži Ukřižovaného

Plzeň půjčí Paříži Ukřižovaného

Režisér do titulních rolí obsadil Andreu Mohylovou a Petra Konáše (oba na snímku)

Kazimír a Karolína ve Velkém divadle

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Mladý muž skočil z mostu mezi jedoucí auta

Plzeň - Muž skončil na urgentním příjmu fakultní nemocnice.

Vaření bych za křeslo v kanceláři nevyměnil, říká mladý kuchař

Plzeň – Gastronomii si Lukáš Tatar zamiloval už od dětství.

Aukce pivních lahví vynesla rekordní sumu

Plzeň - Středeční aukce designových lahví Pilsner Urquell letos vynesla rekordní částku 1,6 milionu korun. Peníze půjdou na podporu Centra Paraple, jež pomáhá lidem na vozíku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT