Dobrá duše. Název ceny, kterou získal kněz, salesián a nadšený pracovník s mládeží Antonín Nevola in memoriam, v tomto případě odpovídá charakteru laureáta. Tonda, jak ho mnozí oslovovali, však odešel z tohoto světa velmi nečekaně. Je to obrovská ztráta, ale on zůstává nejenom ve vzpomínkách stále s námi, shodují se někteří jeho blízcí, kolegové i spolupracovníci.
Předávání letošních andělských cen lidem, kteří působí v sociálních službách, mělo smutný nádech. Jedním z oceněných byl totiž osmačtyřicetiletý Antonín Nevola, který týden před předáváním náhle zemřel. „Byl schopný, obětavý a také velmi slušný. Zasvětil svůj život mladým lidem a svou práci dělal opravdu dobře. Bohužel odešel předčasně, což byl snad pro všechny velký šok," uvedla vedoucí magistrátního odboru sociálních služeb Alena Hynková.
Antonín Nevola
- narodil se 10. listopadu 1967 ve valašské vesničce Držková
- se salesiány, což je kongregace v katolické církvi věnující se výchově mládeže, se poprvé setkal v 11 letech a už s nimi zůstal
- v roce 1998 byl vysvěcen na kněze a vedl Salesiánské středisko mládeže v Praze
- v září 2008 se stal ředitelem plzeňské komunity a ujal se role ředitele střediska
- zemřel 27. listopadu 2015 na zápal plic
Svým vřelým přístupem, laskavostí a profesionalitou se zapsal do srdcí mnohých. Nechyběl mu ani smysl pro humor a sportovní zanícení. „S Toníkem jsem se pracovně setkával každý den. Měl jsem kancelář hned vedle jeho a ráno jsme se rádi vítali. Buď jsme nadávali, nebo chválili fotbalové a hokejové výsledky Zlína a plzeňské Viktorky. Zlíňáci byli Tondovou srdeční záležitostí. Postupně se mi podařilo udělat z něj také fandu Viktorky. Ale největší muka prožíval, když tahle družstva hrála proti sobě," vyprávěl Karel Ženíšek, který v Salesiánském středisku mládeže pracuje jako PR manažer.
Právě toto plzeňské zařízení vedl muž pocházející z Valašska od roku 2008. Jako na toho nejlepšího prvního šéfa na něj vzpomíná Martin Bohata. „Těžko kdy narazím na někoho tak otevřeného diskuzi, podpoře nápadů a hledání vlastních řešení. Říkal, že otevírá dveře a vytyčuje cíle, ale že projít dveřmi a najít cestu k cíli už musíme sami. Z legrace jsem se pak zeptal, co když si při tom někdo rozbije ústa. A on s úsměvem odvětil: 'O to lépe.'"
Přátelský vztah měl s Tondou také Martin Smolka. „Moje manželka pochází z Lotyšska. Na svatbu samozřejmě přijela její rodina i přátelé. Tonda nás oddával a požádal, aby mu moje žena přeložila několik vět do lotyštiny. Ty během kázání citoval, čímž se vysloužil u příbuzných obdiv. Vždycky se snažil ostatním přiblížit a jednat laskavě," vylíčil Plzeňan.
Jaký byl Antonín Nevola?
Martin Bohata
pověřený vedením střediska
Tonda byl úžasná a jedinečná osobnost v mnoha ohledech a ve všech svých funkcích i osobních vztazích. Mě nejvíce ovlivnil pochopitelně jako můj ředitel.
Johana Beránková
administrativní pracovnice
Když se mě někdo zeptá na Tonína, vidím moudrého ředitele střediska, láskyplného a empatického kněze doprovázejícího mnoho lidí ve svízelných situacích a úžasného vedoucího na našem táboře.
Karel Ženíšek
PR manažer střediska
Byl nesmírně férový, zralý, zodpovědný a vnímavý k potřebám druhých. Měl také velký smysl pro humor a byl vždy ochotný naslouchat druhým v jakýchkoliv jejich potřebách.
Jiří Lodr
ředitel Diecézní charity Plzeň
Měl stále nabitý program, ale když za ním někdo přišel, neodmítl ho, ale vždycky si pro něj našel čas. Na každého se usmál a v našem tolik roztěkaném světě dokázal rozdávat vnitřní klid a pohodu. ⋌(mrak)