„Všichni ocenění jsou osobnostmi jedinečnými a ocenění si jednoznačně zaslouží. Všechny také spojuje jeden společný rys, a tím je inspirace. Každý z Vás je něčím úspěšný a vyznamenal se v jiné oblasti. Tento rok budou udělena ocenění, která zasahují do oblasti vědy a rozvoje technologií, oblasti sportu, kulturní sféry a vzdělávání,“ řekl primátor Roman Zarzycký.

Cenu města Plzně získal Luděk Šantora, udělena mu byla za technologické projekty, které usnadňují život všem Plzeňanům a rozvoj technického vzdělávání plzeňských žáků a studentů. „Díky jeho projektům je naše město nejchytřejší v republice a zaznamenává úspěchy i na celoevropské úrovni. Luděk Šantora je také inspirací mnoha technologickým nadšencům a mladým talentům, které sám podporuje,“ uvedl primátor. Luděk Šantora stojí v čele Správy informačních technologií města Plzně již 16 let. Pod jeho vedením se Správa informačních technologií výrazně proměnila. Je to organizace, která pracuje na vzniku chytrého města a na lepším životě Plzeňanů. Je i za projektem moderního technologického parku TechTower, jenž stojí na základech Centra robotiky, SIT Portu a BIC Plzeň. „Děkuji své rodině za to, že mě podporovala, lidem z BICu a ze SIT, že to se mnou vydrží a pak městu Plzni, že mi dává příležitost projekty realizovat,“ uvedl po převzetí ocenění Luděk Šantora.

Čestnou občankou města Plzně se stala tenisová hráčka Barbora Strýcová, která svou úspěšnou kariéru započala v tenisovém klubu TK Slavia Plzeň a stala se dvojnásobnou vítězkou Wimbledonu a olympijskou bronzovou medailistkou ve čtyřhře. „Nejenže inspiruje mladší generace nadějných talentů, ale předává jim své bohaté zkušenosti,“ řekl Roman Zarzycký. „Tenistka Barbora Strýcová je pro sportovní fanoušky prostě Bára. Naše Bára. Lidé ji milují nejen proto, že byla světovou deblovou jedničkou a 16. hráčkou žebříčku WTA v singlu, že byla pětkrát členkou vítězného týmu Česka ve Fed Cupu, že v deblu s Lucií Šafářovou získala bronz na olympiádě v Riu de Janeiro, že vyhrála dvakrát Wimbledon. Lidé ji milují, protože není nudná a šedivá, ale lidská a zábavná. Rozdává radost, sálá z ní vášeň. Bára baví,“ zaznělo mimo jiné při udílení ocenění.

Improvizované uvítání Masaryka
Říjen 1918 v Plzni: Oslavy vzniku samostatného státu ukončila porucha v plynárně

„Je to pro mě obrovská čest, je to něco trochu jiného, něco, co mě překvapilo, až mě to dojalo. Nesmírně si toho vážím. Beru to tak, že jsem toto ocenění dostala za celou tu svoji kariéru, že jsem něco dělala dobře,“ reagovala Barbora Strýcová. U tenisu chce zůstat, předávat své zkušenosti dětem. V Plzni je podle svých slov mnohem častěji, než byla za doby své aktivní kariéry. „Mám malého syna a má tady babičku, tak proto. Vracím se tedy do Plzně a budu,“ dodala Barbora Strýcová. Dodnes prý miluje klub TK Slavia Plzeň, v němž tenisově vyrůstala. Poprvé tam na kurtu stála ve třech letech. „Když můžu, tak tam hraju na kurtě číslo sedm nebo šest, to byly vždy moje kurty, na nichž jsem trénovala,“ dodala.

Pečeť města Plzně získaly za dlouholeté zásluhy v oboru kultury sbormistryně Hana Friedrichová a klavíristka Alena Tupá, které v roce 1980 stály u zrodu reprezentačního sboru města Plzně. Místo Hany Friedrichové, jež se omluvila ze zdravotních důvodů, převzala ocenění dcera Lucie Hofmanová, která sama vede pěvecký sbor dospělých Pilsen Voice. „Maminka měla velký vliv nejen na ostatní, ale i na mě. Je příkladem, jak lidé dokážou ovlivňovat generace nejen vlastní potomků, ale slýchám to opravdu na každém rohu a jsem moc ráda, že je mojí maminkou,“ uvedla Lucie Hofmanová. Plzeňským dětským sborem prošly tisíce dětí, z nichž řada se zpěvu věnuje profesionálně, mnohé působí také v zahraničí. „Velmi si vážím této ceny. Byla jsem teď dva roky vážně nemocná a jsem šťastná, že jsem tu dnes mohla být,“ uvedla klavíristka Alena Tupá.

S úklidem garáží ve Velenické ulici v Plzni-Božkově, které jsou ve vlastnictví města Plzně, pomohl Spolek K Srdci, jeho klienti i další lidé bez domova.
Bezdomovci se zapojili do úklidu městských garáží, odměnou jim byly stravenky

Plzeňský dětský sbor pod vedením Hany Friedrichové a Aleny Tupé vyrostl ve významné hudební těleso. Hana Friedrichová a Alena Tupá založily tradici vánočních koncertů v divadle J. K. Tyla se zpíváním koled, spolupracovaly s operou divadla J. K. Tyla, organizovaly a jezdily na výměnné pobyty k jiným sborům v České republice či do zahraničí. Při cestách děti díky nim poznávaly nové kultury, jiné způsoby života, získávaly motivaci ke studiu jazyků, objevovaly nové úhly pohledu. Na soutěžích a festivalech získaly řadu ocenění a uznání. Ve sboru vedly děti pravidelnými zkouškami a na soustředěních k disciplíně, k systematické práci.