Dva útočníci se samopaly, po zuby ozbrojená policejní zásahová jednotka, vyjednavač, sehrané týmy zdravotníků, vyděšení figuranti pomazaní falešnou krví.

Když v plzeňské Olympii začalo po středeční 22. hodině velké taktické cvičení, jež mělo reagovat i na současné dění ve světě, byly obchody zavřené a jediní 'civilové' v celém centru sledovali filmy v kině. Možná, že dění na některém plátně připomínalo to, co se dělo v hale s eskalátory.

Útočníci si podle scénáře vybrali několik lidí a zahájili palbu. Duchapřítomný svědek zavolal na tísňovou linku a začaly ubíhat minuty do příjezdu policistů.

Těžkooděnci obezřetně vešli do Olympie, vysílačkami okamžitě hlásili, kde vidí ležet raněné nebo dokonce mrtvé, a hledali teroristy. Kde je jeden střelec, zásahovka věděla právě díky oznamovateli. Útočníka zneškodnili po kratší přestřelce, po druhém pak usilovně pátrali. Na chodbách, pod schody, pod plachtami. Terorista byl dobře skrytý. Zabarikádoval se a z úkrytu se ho podařilo dostat až díky vyjednavači.

Nebyla to snadná situace. Dokud si policisté nebyli jisti, kde druhý terorista je a jak je nebezpečný, nemohli pomáhat zraněným a vyvádět je ven z budovy do připraveného stanu. Olympií se rozléhalo volání o pomoc, pláč a výkřiky.

"Pro policisty bylo nejnáročnější rozkódovat celé dění, určit, o jakou situaci se vlastně jedná," popisoval vedoucí cvičení Radek Karlík s tím, že jeden z útočníků si navíc vzal pět lidí jako rukojmí.

Nad tím vším se vznášel dron, který promítal záběry na velké plátno na druhém konci centra. Sledovali je policisté, kteří, až bude po všem, cvičení vyhodnotí. Co bylo dobře? Co špatně? Bavit se o tom začali asi půlhodinu po půlnoci, kdy cvičení skončilo.