Jejich situace je o to horší, že proti tomu, aby se do mlýna i dalších staveb elektřina zavedla, se staví obecní zastupitelstvo.

„Proud si vyrábíme sami pomocí malého vodního kola v náhonu. Výkon má ale pouze do 1kW, což nám stačí na svícení, televizi a rádio. Náročnější spotřebiče zapojit nemůžeme,“ stěžovala si žena. O připojení k elektrické síti požádala spolu s některými chataři. „Celou akci nám schválila firma ČEZ, která začala připravovat její provedení s tím, že by výstavbu vedení i trafostanice také financovala. Obec by se na ní nepodílela ani jedinou korunou. ČEZ tedy oslovil majitele všech pozemků, přes které má vedení vést. Všichni souhlasili – kromě starosty obce Antonína Levého,“ podotkla Havlíčková.

Starostu podle ní k odmítnutí vedly ryze osobní důvody. Po komunálních volbách v roce 2006 byla totiž Havlíčková, která sedí v obecním zastupitelstvu také, iniciátorkou snahy Levého z funkce sesadit. Podle ní i dalších měl starosta tehdy manipulovat s volebními hlasy. „Vyjádření pana Levého je proto absolutně neobjektivní, ovlivněné jeho osobními problémy se mnou a naší rodinou,“ pokračovala.

Zastupitelstvo se při svém hlasování pro přípojku vyjádřilo hlasy 4:3 v její neprospěch. Starosta Levý se k případu odmítl vyjádřit. „Nemám k tomu co říct, ať vám to vysvětlí paní Havlíčková,“ řekl, zavěsil a ve stejném duchu se nesl i náš následující telefonát. Ve svém písemném zamítavém stanovisku pro energetiky uváděl Levý například tyto důvody: Budovat přívod do jedné stavby považuje obec za nehospodárné, stavba by také rušivě zasáhla do přírodního parku.

Sehnat se nepodařilo ani místostarostu Ladislava Konvalinku, který bydlí v sousedství Havlíčkových a proti zavedení elektřiny podal několik námitek. Na rozdíl od rodiny ale místostarosta elektřinu má – díky soukromé přípojce.

Havlíčkovi se starají o ročního syna. Podmínky, v nichž žijí, jsou bez nadsázky partyzánské. „Když chceme prát, vozíme prádlo ke známým. Abychom dostali vodu ze studny, poháníme čerpadlo benzinovým generátorem. Na rozdíl od většiny lidí žijících v 21. století nepoužíváme mrazák, rychlovarnou konvici, žehličku, vysavač a další, pro jiné domácnosti normální spotřebiče,“ konstatovala žena a jakoby v odpověď žárovka nad kuchyňským stolem na chvíli potemněla a hned se zase rozzářila.

ČEZ podle mluvčího Martina Sobotky staví přípojky na vlastní náklady v případech, kdy o ně žádá více než jeden člověk a stavba je ekonomicky výhodná. „Podle energetického zákona ale můžeme stavět i na cizích pozemcích, i bez souhlasu majitele, ale o tom musí rozhodnout stavební úřad,“ řekl mluvčí.  

Referent kralovického stavebního úřadu Vlastimil Pech potvrdil, že věc je před vydáním územního rozhodnutí. „Proti územnímu řízení je ale podáno množství připomínek, ze strany obce i jiných občanů. Na základě jedné bude náš tajemník také zkoumat, jestli jako odbor nejsme podjatí. Až se tohle vyřeší, bude moci být územní rozhodnutí vydáno. Pokud bude obec dále trvat na tom, že přípojky nepovolí, bude třeba, aby ČEZ podal žádost o vyvlastnění věcného břemene. Ne tedy celých obecních pozemků, ale jen ploch, kde budou stát sloupy a kudy povede elektřinu pod zemí. Pokud budou splněny všechny podmínky, pak bude teprve možné vydat stavební povolení,“ vysvětlil Pech.

„Tohle všechno se sice může táhnout třeba několik let, ale naději na elektřinu Havlíčkovi stále mají,“ dodal referent.

Do té doby se rodina z Bohů musí spoléhat na své kolo a generátor. Obzvlášť složité to prý bude v zimě. „Když voda zamrzne, kolo se netočí a nesvítíme,“ řekla s pokrčením ramen Havlíčková. „Stejně tak na jaře, když je obleva. Pokud zase teče vody moc a kolo je v ní ponořené příliš, neotáčí se. Kvůli tomu jsme byli letos bez proudu pár týdnů,“ posteskla si.

Na média se Havlíčková podle vlastních slov obrátila ze zoufalství. „Jednak z toho, že tato situace trvá už více než rok, od doby, kdy jsme se přistěhovali, a pak také z toho, že ještě roky bude trvat, než si jako normální člověk kromě jiného vyperu prádlo a rozsvítím,“ dodala na závěr.