Mluví o odvěkém problému venkova – černých skládkách. V okolí obce i vesnic, které k ní patří, se podle něj tolik nepořádku jako kdysi naštěstí nepovaluje. „Například myslivci, kteří dělají pravidelné úklidy, před třemi lety naplnili celý kontejner, vloni a letos už bylo odpadu méně," říká starosta.

Pomohlo prý i takzvané sběrné místo, menší verze sběrného dvora, která v Hromnici funguje. „Je to bezplatná služba, nikdy jsme ani neuvažovali, že bychom za ni něco chtěli. Lidé ji hodně využívají. Teď jsme rozšířili provozní dobu," pokračuje Telín.

V Hromnici a okolí se mohou lidé také setkávat se svéráznými cedulemi, které je upozorňují na zákaz skládek. „Je to celkem asi dvacet cedulí, na různých místech visí nějakých pět let, možná bychom je měli obměnit, jenže to by chtělo zase nějaké vtipné nápady," dodává.

Co se týče sběrných dvorů, Plzeňský kraj má ze všech krajů v republice jejich nejhustší síť. Letos přibude řada dalších, dočkají se například obyvatelé Nečtin a jejich sousedé. „Dvůr vznikne v areálu Nečtinské zemědělské akciové společnosti, kde má obec pozemek. Sloužit bude například také lidem z Manětína nebo Štichovic," plánuje nečtinský starosta Jiří Křemenák.

Sběrné dvory v této severní oblasti regionu, kde Plzeňský kraj hraničí s Karlovarským, citelně chybějí.

Podle Lenky Šlajsové získala města a obce z kraje na stavbu nových dvorů a kompostáren evropské dotace dohromady za 74 milionů. Kromě Nečtin začnou dvory budovat například v Merklíně, Kasejovicích či Blovicích. V kraji je nyní 73 sběrných dvorů, což je údajně nejvyšší koncentrace na obyvatele v ČR.