„Nejhorší je to odpoledne a večer. Člověk je rád, že si má alespoň kam stoupnout. Když se náhodou ve voze sejdou ještě třeba dva kočárky, tak už tam v podstatě není k hnutí. Navíc vzduch je tam vydýchaný, takže cesta je hodně nepříjemná,“ stěžuje si Jiří Hašek. Problém vznikne když lidé jezdí z kina v Plaze nebo po příjezdu vlaku.

Cestu jsme si v sobotu vyzkoušeli na vlastní kůži. Nastoupili jsme na zastávce u Plazy. Nejprve dopoledne a pak kolem osmnácté hodiny. Zatímco v prvním případě bylo ve voze poloprázdno, odpoledne se situace změnila. Na zastávce u Plazy s námi nastoupilo asi deset lidí. Jen málokdo z nich si mohl sednout. V sadech Pětatřicátníků část lidí vystoupila, ale o něco více jich zase přibylo. Patřila mezi ně i partička mladíků se dvěma vlčáky. Těsný prostor se tak ještě více zahustil a navíc se jím začal linout i nepříjemný zápach.

„Zaznamenali jsme dvě stížnosti, které se týkaly změn na lince číslo dva. Nasazování sólo vozu ale odpovídá výsledkům dopravního průzkumu, který byl proveden v roce 2008. Kromě tohoto opatření jsme navíc zkrátili interval mezi jednotlivými spoji z dvanácti minut na sedm a půl. Čekací doba je tak v případě, že se cestující rozhodne do přeplněného vozu nenastoupit, kratší,“ uvedl Jan Hakl z oddělení koncepce veřejné dopravy na Správě veřejného statku města Plzně.

Právě Správa veřejného statku měla společně s Plzeňskými městskými dopravními podniky optimalizaci na starost. Zatímco před úpravami jezdilo o víkendu během hodiny pět dvouvozových souprav, teď je za stejnou dobu nasazeno osm sólo vozů. To podle Hakla vede k ušetření provozních nákladů za dva vozy na hodinu.

„Tento dopravní výkon se pak mohl převést tam, kde ho bylo více zapotřebí,“ vysvětluje úsporu vozů Hakl.

Připouští ale, že v případě příjezdu vlaku nebo konání kulturní akce, kde se sejde větší množství lidí, může být kapacita jednoho vozu nedostačující. „Je ale velice obtížné zařadit pak navíc dvouvozovou soupravu, zvláště když není jisté, kdy podobná provozní anomálie nastane. Je to náročné jak po stránce finanční, tak technické,“ upřesňuje.

Co se týče kulturních akcí, je na pořadateli, aby se na posílení linek MHD s městskými dopravními podniky domluvil. „Jde to pak na jeho náklady,“ dodává Hakl. Pokud by se problém ukázal jako dlouhotrvající, budou se hledat cesty na jeho řešení.

Průběžně se prý provádějí průzkumy, které mají za úkol zjistit, jak opatření zavedená v rámci optimalizace fungují v praxi.