Jde o protokoly s údaji o osobách, o něž se zajímala za minulého režimu vojenská kontrarozvědka po celém Československu. „Mohly to být prověřované osoby, mohli to být spolupracovníci,“ řekl novinářům zástupce ředitele archivu Martin Pulec.

U Rödla, který je v protokolech veden jako důvěrník, existují hned tři záznamy z roku 1979, kolonka o přidělení krycího jména je prázdná a vyplněn je datum odložení do archivu. Rödl jakoukoliv aktivitu nebo spojení rozhodně popírá.

„V té době jsem byl na vojně, ale nevzpomínám si, že by se o mě někdo zajímal víc, než o koholiv jiného. Pamatuju si z té doby důstojníka– kontráše, ale osobně mě nekontaktoval, nesnažil se mně získat pro nějakou spolupráci, nepáčil ze mě žádné informace,“ uvedl včera Rödl. Zda si o něm někdo vedl záznamy, mu není známo.

Podle mluvčího archivu bezpečnostních služeb Jiřího Reichla se kontrarovědka zajímala ze své podstaty o lidi, kteří procházeli vojenským prostředím. Měla odhalovat zejména nepřátelskou propagandu, velezradu či západní tajné služby a mezi jejími praktikami nechyběly například provokace nebo výslechy spojené s psychickým či fyzickým mučením.

„Nic takového. Komunisté se mě snažili získat jen do své strany, a to dvakrát. Jednou to bylo velmi nepříjemné, to když jsem byl studentem stavební fakulty 2. ročníku ČVUT. Hrozilo, že nedostuduji, ale odolal jsem a nevstoupil,“ Rödl.