Jestliže v jednotlivých zemích evropského společenství platí různě přísná pravidla pro krmiva i výstupní kvalitu produkce, nemá konzument jistotu, že na stole kdekoliv v Evropě se mu dostanou kvalitní a zdraví nezávadné potraviny.

Nesrovnatelné podmínky

Globalizace obchodu s potravinami a zemědělskými produkty vede k tomu, že zpřísněná pravidla pro zemědělce činí produkty v těchto komoditách v Evropě téměř konkurence neschopnými s produkty z rozvojových zemí Jižní Ameriky, Asie, a dokonce i s produkty z USA a Kanady. Tím, že si Evropa nastavila mnohem přísnější pravidla, jejichž plnění finančně evropské zemědělství daleko více zatěžuje, než např. jihoamerické, dostávají se na evropský stůl potraviny vyprodukované za daleko horších veterinárních a rostlinolékařských podmínek i podmínek pro wellfare zvířat, než ty, které jsou v Evropě. Samozřejmě, že Česká republika v oboru zemědělství své předpisy ještě více přitvrdila než samotná Evropa, a tím vyřadila v mnohých komoditách českého zemědělce jako producenta z konkurenčních vztahů v rámci Evropy. Další podpásovou ranou pro českého zemědělce byly dojednané přístupové dohody v tomto rezortu při vstupu do EU. Tzv. staré země přispívají do zemědělství cca o 40 – 45 % více pro každého zemědělce, a tudíž vytvořily konkurenčně nesrovnatelné podmínky pro prodej tamních produktů ve srovnání s produkty českými.

Statistiky dokládají, že export zemědělských komodit z Evropy do ostatních zemí každoročně klesá a tudíž v Evropě byl a je přetlak produktů vlastní výroby. Přísná pravidla pak navíc podporují import potravin a zemědělských produktů ze zbytku světa.

Skok v cenách

Tím se vytvořily takové podmínky, že producenti potravin a krmných směsí pro zvířata jsou nuceni hledat úspory a náhražky tak, aby se produkt stal konkurence schopný s těmi ze zahraničí. Tím nechci omlouvat trestuhodnou nezodpovědnost při dodávání karcinogenních příměsí do krmných směsí zvířatům a tak i v produktech lidem do jejich výživy. Chci napsat to, že se otevřel trh, ale nejsou postaveny podmínky pro import a ani pro vzájemný obchod mezi producenty v EU. Dochází pak následně i k tomu, že na vyřazení 100 – 1000 producentů některé komodity v Evropě okamžitě zareaguje cenotvorná politika obchodu a postižené nedostatkové komodity jsou okamžitě nabízeny za daleko vyšší ceny, než před průlomovou situací bylo běžné. Toto si zákazník může ověřit na pultech v Evropě, pokud chce koupit drůbeží maso či vejce.

Kvalita klesá

Trochu jiná situace je s mléčnými produkty, kde pro ilustraci uvádím, že výkupní cena pro mléko od producenta, tedy zemědělce, se v ČR před dvěma lety pohybovala a korespondovala s cenou v Německu okolo 10,50 Kč/l. Tehdy se 1 kg másla v obchodech prodával za cca 80 Kč, tedy 20 Kč za ¼ kg. Dnes obdrží zemědělci za stejně kvalitní mléko cca 7,50 Kč, ale cena másla atakuje v obchodech hranici 150 - 160 Kč/kg. Na jeden kilogram másla se spotřebuje cca 10 kg mléka, tudíž nejen v prodejní ceně rozdíl 100%, ale v nákupní ceně za mléko, v systému výroba a prodej másla, je k dispozici dalších 30 Kč, tzn. že skokově došlo ke zdražení másla v ČR o více než 120 %. Neumím si představit, že by takové zdražení bylo důsledkem navýšení cen energií a dopravy a že kontrolní orgány dokáží v této situaci mlčet.

Nemohu prokázat, že se po chemické stránce kvalita másla oproti dřívějšku změnila k horšímu. Naproti tomu organoleptické zkoušky (chuť, vůně, konzistence) naznačují, že v másle je více vody, než bývalo a často po másle produkt označený „čerstvé máslo“ nevoní a nechutná.

Dříve bylo v ČR zvykem, že máslo, které sloužilo jako nedotknutelná zásoba uskladněná v mrazírnách, bylo na trh před uplynutím záruční lhůty dodáváno pod označením dvojka máslo. Dnes se toto máslo, jelikož vykazuje všechny hodnoty přiřknuté kvalitnímu máslu, prodává v běžném balení, a tudíž zákazník nemá ani šanci zjistit, zda se jedná o čerstvé máslo, nebo máslo vyskladněné z mrazíren těsně před skončením jeho garanční doby a třeba ještě přepracované. Samozřejmě, že i tento fakt má dopad na cenu másla pro zákazníka.

Záměrně jsem neuváděl obchodní triky, kdy je např. pod názvem „máslová pomazánka“ přimíchán do výrobku i rostlinný tuk, ale tato informace je pro zákazníka uvedena tak drobným písmem a na takovém místě, že ani člověk, který nemá oční vadu, si toho nemusí všimnout.

V těchto dnech probíhá diskuze v celé Evropě o společné zemědělské politice po roce 2013. Přeji si, aby zkušenosti, o kterých jsem psal v tomto článku, pan ministr a lidé z Agrární komory zapracovali do svých připomínek pro jednání s Evropskou komisí pro zemědělství a pomohli vytvořit rovné podmínky pro českého zemědělce s ostatními zemědělci v EU a tím napomohli ke zkvalitnění potravin na českém jídelním stole.