VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O Lampě věděli v 90. letech i v Ostravě, říká publicista

Plzeň – Před čtvrtstoletím se začala psát historie plzeňského Divadla pod lampou. Alternativní klub vnesl na tehdejší hudební scénu úplně nový vítr. V devadesátých letech byl jedním z prvních takových klubů, který v České republice krátce po revoluci vznikl.

29.11.2015
SDÍLEJ:

Radek Diestler s publikací Čtvrt století pod lampou, která vyšla v omezeném nákladu dvou set kusů. K dostání je 
v Divadle pod lampou a v klubu Kapsa.Foto: DENÍK/Milan Říský

Poté jich byla otevřena ještě celá řada, podniky podobného ražení se objevovaly dokonce i v menších okresních městech. Na mnoho z nich už však dnes můžeme pouze vzpomínat. Lampu tento osud naštěstí nepotkal.

Podle publicisty Radka Diestlera získalo Divadlo pod lampou věhlas po celém Česku už krátce po svém založení. „O Lampě se tehdy vědělo i na druhém konci republiky," říká plzeňský rodák, autor nedávno vydaného almanachu Čtvrtstoletí pod lampou.

Jak se to takovému klubu tehdy povedlo?
Lampa měla od začátku dobré napojení na promotéry, kteří sem vozili kapely ze zahraničí. Dokázala tak stát nad ostatními kluby, které v 90. letech houfně vznikaly i v menších okresních městech.

Já jsem se před rokem dostal k archivu pražského klubu Bunkr, který byl v 90. letech na špičce českého klubového dění a po republice měl několik stabilních partnerů. Byl to například teplický klub Knak, Cihelna v Ostravě, Mersey v Brně a Lampa v Plzni. Několik let to bylo postavené tak, že když do Bunkru přijela hrát nějaká zahraniční kapela, tak si udělala kolečko po republice a Lampa tam skoro vždycky byla.

Divadlo pod lampou mělo zároveň velmi slušnou mediální odezvu. Tehdy totiž nebylo zvykem, aby se v hudebních časopisech objevovaly reporty z mimopražských klubů, bylo to hodně pragocentrické. A do těchto časopisů najednou začaly prosakovat i recenze z regionální scény, o Lampě se tedy docela hodně psalo a vydrželo to strašně dlouho.

Byl to známý klub…
Ano. Mohu to doložit tím, že na konci 90. let jsem v jednom hudebním časopisu spolupracoval na seriálu o hudebních klubech. Tehdy jsme asi za tři a půl roku zmapovali republiku od Chebu po Jablunkov. A když jsme třeba byli v Ostravě, kde byla scéna dost podobná plzeňské, tak tam se vědělo, že Lampa je něco, co je následováníhodné a pozoruhodně trvanlivé.

Čtvrtstoletí Divadla pod lampou.Jaké postavení mělo Divadlo pod lampou v Plzni a okolí?
Lampa měla vždycky výhodu v tom, že byla organizací zřizovanou městem, tudíž měla bezpečnější zázemí, mohla tedy víc experimetovat a dovolit si dělat takové programy, které nebyly úplně výdělečné. Myslím, že to bylo ku prospěchu.
Kdo si projde staré programy, uvědomí si, že to, co měla Lampa naplňovat, naplňovala. V podstatě cokoli ze zahraničí, co v Čechách nějakým způsobem rezonovalo, dokázala rychle reflektovat a nějakým způsobem to překlopit směrem k plzeňské scéně. Samozřejmě, Lampa se nějak vyvíjela a v první půlce 90. let bylo všechno podstatně jednodušší, neboť v Plzni nebyla taková konkurence. Až v roce 1994 vznikl klub Céčko a někdy od roku 1995 tady začala vznikat síť hospod s hudbou, které fungují dodnes.

Dá se říct, jakou roli vlastně Divadlo pod lampou sehrálo za těch 25 let?
Lampa se mi vždycky jevila jako páteř zdejšího dění, protože vydržela, nabalovala na sebe kapely, které se dají považovat za kmenové a jež dosáhly celorepublikového ohlasu.

Například?
Například Znouzectnost nebo Požár mlýna… Ty kapely si dokázaly takovým tím trpělivým objížděním různých klubů vytvořit solidní fanouškovskou základnu, díky níž se o plzeňské scéně, potažmo o Lampě, vědělo skoro všude. Klub zároveň dokázal vytvářet podhoubí, aby tady další kapely vznikaly a na nějakém pódiu se otesaly. Byla to ale jiná doba. Na začátku 90. let si kluby mohly dovolit hodně pracovat s místními kapelami.

Kdy přišla změna?
Tuším, že to bylo někdy kolem roku 1997, kdy přišly první Klausovy balíčky. Nejenže kluby začaly mít velké existenční potíže, ale začaly být také hodně opatrné. A Lampa, která tou dobou navíc procházela složitou rekonstrukcí, si v tomhle světle vždycky udržela prostor i pro místní začínající party.

Čtvrtstoletí Divadla pod lampou.Dá se nějak porovnat atmosféra v roce 1990 a dnes?
Jistěže se hodně změnila a je jiná. Tehdy panovala celkově rozvolněná atmosféra plná euforie, doba nevytvářela na člověka takové existenční tlaky jako dnes. Lidé, kteří tam tehdy začali chodit, byli mladší, neměli tolik závazků a s klubem mohli více sounáležet. To místo se za ta léta stalo profesionálnějším a více koncertním nežli barovým prostorem. Je to pochopitelný vývoj, který s sebou přinesla doba.

Můžeš Lampu přirovnat k nějakému klubu v Česku?
Svou výdrží se dá přirovnat k pražskému Rock Café, které má hodně podobný osud a je zhruba stejně staré. Co se týče trvanlivosti, tak z mimopražských klubů, opravdu žádný jiný nesnese srovnání. Sice existují kluby, které jsou také financované z městských rozpočtů, ale žádný z nich takhle dlouho nevydržel. Rovnítko se dalo dlouhou dobu položit mezi Lampu a ostravský klub Cihelna, což byl jeden z důležitých klubů 90. let. Ten měl zaštítění od města, na konci 90. let se to ale nějak omezilo, klub to neustál a zahučel.

Jaké vlastně bylo tvoje první setkání s Divadlem pod lampou?
Jak se říká ve filmu Černí baroni, tak tohle vím naprosto přesně. Já jsem tam přišel na akci v době, kdy byly druhé oslavy osvobození, v květnu roku 1991. Hodně rád na to s potutelným úsměvem na tváři vzpomíná tehdejší barman Georgi Gjurov alias Goša, s nímž jsem do almanachu k 25 letům Lampy také udělal rozhovor. Dodneška si velmi přesně pamatuji koncert skupiny Ložisko.

Pak si vybavuji, že jsem byl v Lampě v září stejného roku na koncertu E!E a tam jsem se poprvé strašlivě lekl Emila Hrubého u vchodu, což mi pak vydrželo několik let. Emil je totiž postava, která je podobně jako Goša s Lampou neodmyslitelně spjata. V Lampě jsem také dělal první rozhovor svého života. Bylo to s kapelou Visací zámek někdy na jaře 1993.

Radek Diestler• narodil se v roce 1972 v Plzni, dnes žije v Praze
• vystudoval historii a archivnictví na FF UK v Praze
• působil v několika hudebních časopisech
• je dokumentátorem a kurátorem výstav v pražském Popmuseu
• je celoživotním fanouškem plzeňského hokeje a svůj zájem o něj přetavil i do knih: Dlouhá cesta na vrchol (2013), Modrá a bílá, kluci jedem! (2014)
• je autorem i mnoha dalších publikací: biografie skupiny Tři sestry (třetí aktualizované vydání vyjde příští rok), Našrot, 10apůl aneb Ten Zach! (s Petrou Kosovou, 2005), Příběh zapomenutého průmyslníka (2011), Škodovka – město ve městě, stát ve státě (v rukopise), Pivopedie (2012 a 2014, druhé rozš. vydání)
• nyní spolupracuje na televizním cyklu o historii české pop music PopStory a expozici populární hudby v chebském Retromuseu

Ovlivnil tě tenhle klub?
Stoprocentně. Nikdy jsem netušil, že budu hudební publicista, v Lampě jsem si odkroutil své začátky, tedy první recenze, rozhovory v příšerné šatně. Někteří hudebníci se stali mými přáteli. Takže ten vliv byl velký. Zároveň to ve mě vzbudilo zájem o fenomén hudebních klubů u nás. Našel jsem si také několik kapel, které mě drží dodnes, např. Požár mlýna, Darrell Standing a další.

Almanach, který vznikl 
k 25. výročí od založení klubu, je seskládaný z rozhovorů s lidmi, kteří se nějak zapsali do historie Lampy, a obsahuje také profily více než tří desítek kapel. Jaká to pro tebe byla práce? Která z postav tě překvapila?
Nakonec mě příjemně překvapili všichni, možná každý kvůli něčemu jinému. Mně se hrozně líbilo posezení s Jirkou Hofreitrem, který byl spojený hlavně s taneční hudbou, kterou jsem v určitém období svého života upřímně nenáviděl. Jirka mi poskytl pozoruhodný, trochu až sociologický náhled na to, co to obnášelo být pravidelným návštěvníkem Lampy a v podstatě s ní celá 90. léta žít, až se z prostého návštěvníka stala postava, která spoluvytvářela ksicht toho klubu. Dál musím zmínit úžasná Gošova vyprávění o návštěvnících, o skupině Nuova Sofia, ale třeba také o nápojích, které naléval do svých hostů.

Milé pro mě bylo také setkání se dvěma lidmi, kteří mi vytvořili most přes dobu v novém tisíciletí, a to jsou Honza Šimon, který je spojený hlavně s hudební soutěží Múza, a dramaturg Franta Klimt.

Zastavme se u hudební soutěže Múza. Ta k Lampě také neodmyslitelně patří.
Ano. I dnes je to líheň nových nadějí. Po revoluci vzniklo takových soutěží mnoho, a to na celorepublikové i lokální úrovni. Ale podobně, jako to bylo s kluby samotnými, i tyto soutěže postupně skončily. Múza vygenerovala hodně talentů. Ta soutěž si pořád drží to, že lokálním kapelám dává možnost otesat se. Takových soutěží už moc není, bál bych se říct, že je nezastupitelná, ale musím říct, že je potřebná.

Jakou má takový klub v dnešní době budoucnost?
Mě samotného by to zajímalo. Bohužel o tom mluvíme v situaci, v níž právě mají velkou potíž s penězi (klub žádal město o přidělení 3,5 až 3,7 mil. Kč na rok v horizontu příštích čtyř let, městská rada ale rozhodla, že klubu bude přidělen 1 mil. Kč na rok, pozn. aut.), takže člověk nad tím přemýšlí v souvislosti s tím, co o tom ví. Ale právě proto, že ten klub za těch 25 let odvedl kus takové práce, jsem přesvědčený, že organizace tohoto typu budoucnost má a že pořád stojí za to, aby tady byla. Jasně, že to nemusí být úplně zřetelné pro většinu obyvatel města, ale tak už to s kluby prostě je.

Autor: Miroslava Vejvodová

29.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Výroba - Provozní pracovníci úklid - provozní záležitosti. 2 000 Kč

Provozní pracovníci úklid - provozní záležitosti. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 2000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: V případě zájmu volejte - tel.: 603218951nebo piště na e-mail: mara.iss@volny.cz, Forma úvazku : brigáda, na dohodu o provedení práce , Místo : samoobslužná prádelna v OC Luna, ul. Skupova, Bory - Plzeň, Fond pracovní doby : cca 15 hod. měsíčně, Mzda : 2 000,- Kč čistého. Pracoviště: Mm prádelny s.r.o., plzeň (oc luna), Skupova, č.p. 490, 301 00 Plzeň 1. Informace: Miroslav Mára, +420 603 218 951.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 26 000 Kč

Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva TRUHLÁŘ 140 KČ/ HOD. ČISTÉHO. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Hledáme zaměstnance na pozici TRUHLÁŘE pro stabilní podnik v OSTRAVĚ, , Náplň práce: montážní činnosti při výrobě kolejových vozidel– dřevěné sedačky, rámy, podlahy a další doplňky. , , Požadujeme: , - praxi v oboru , - orientaci ve výkresové dokumentaci , , Nabízíme: , - Dlouhodobou spolupráci na HPP ve stabilním podniku , - Možnost záloh , - Možnost přesčasů , -Pracovní a ochranné pomůcky, , , Plat: , 140,-/hod. čistého , , Nástup možný ihned., , V případě zájmu volejte či pište na tel: 777 743 051 nebo zasílejte své životopisy na e-mail: plzen@markmont.eu. Pracoviště: Markmont s.r.o. - plzeň, Poděbradova, č.p. 2842, 301 00 Plzeň 1. Informace: Nikola Paldusová, +420 777 743 051.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 12 000 Kč

Obsluha ostatních strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků jinde neuvedená Obsluha ostatních strojů na výrobu a úpravu textilních, kožencýh a kožešinových výrobků jinde neuvedená. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Místo výkonu práce: Zbůch, , Způsob prvního kontaktu: telefonicky, osobně - Zahradní 173/2 Plzeň, 11:30-15:30, , Nutný je dobrý zdravotní stav, spolehlivost. Jedná se o fyzicky náročnou práci. Pracovní poměr se uzavírá jen na 3 měsíce.. Pracoviště: Maxdim s.r.o. - polní 458, zbůch, Polní, č.p. 458, 330 22 Zbůch. Informace: Ganna Kovalova, +420 773 563 061.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 15 000 Kč

Skladníci, obsluha manipulačních vozíků skladník, řidič VZV. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Náplň práce: , -nakládka a vykládka kamionů, -příprava zboží k expedici (obsluha baličky palet), -zásobovaní výroby materiálem, -rozvoz dodávkou, , Požadujeme:, -řidičský průkaz na VZV - nutnost !!, -zodpovědnost, spolehlivost, -řidičscký průkaz skupiny B, , Zaměstnanecké výhody: , - 5 týdnů dovolené, - průžná pracovní doba. Pracoviště: Megapac production s.r.o., plzeň, Velenická, č.p. 524, 326 00 Plzeň 26. Informace: Zuzana Lešetická, +420 373 034 909.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Strážník MP Plzeň, který zachránil ženu.

Strážník, který zachránil ženu: Zasáhl jsem, nic víc...

Ilustrační foto.

Dřevorubce zabil padající strom

Vodní kombajn Bolek zase vyrazil na Bolevák

Plzeň - Stroj seká přednostně v místech, kde se lidé koupají.

Od sazí v komíně začal hořet dům

Pernarec - Špatná údržba komína zavinila vznik požáru v rodinném domě.

Jiří Daron: Nightwish pokřtí velblouda

Plzeň – Ředitel Pragokoncertu představuje dvě velké akce, které se uskuteční v locho-tínském amfiteátru.

Cenný dům získal příspěvek na okna

Plzeň – Celkem 300 tisíci korunami přispěje radnice na výměnu oken domu na rohu ulic Dominikánská 16 a sady 5. května 6.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT