V Plzeňském kraji se objevuje nový trend. Teprve patnácti nebo šestnáctiletí předčasně ukončí školu a zamíří do zaměstnání. Některé firmy od nich nevyžadují výuční list ani maturitu a lákají je na slušné nástupní platy.

Ještě v září měla rokycanská střední škola v Jeřabinové ulici zapsaných 530 žáků, teď už jich je o 60 méně. „Zhruba polovina odešla sama, deset z nich v prvním ročníku. Druhá část byla vyloučena, protože do školy přestala chodit," vyčíslila zástupkyně ředitele pro teoretické vyučování Eva Koutská. V minulosti zažila situaci, kdy několik podniků působících v Rokycanech lanařilo deváťáky i středoškoláky, aby nastoupili hned do práce. „Jde hlavně o firmy hledající levnou pracovní sílu. Na druhou stranu spolupracujeme také s podniky, které motivují studenty, aby si výuční list dodělali, protože stoupne jejich odbornost. Nabízejí jim například stipendia," nastínila Koutská.

Povinná školní docházka v ČR je devítiletá. Podle zákoníku práce může pracovní poměr uzavřít osoba od 15 let.

Dlouhodobě na kritickou situaci upozorňuje ředitelka Střední školy Bor na Tachovsku Zdeňka Valečková. Od září už odtud odešlo 15 lidí rovnou do továrny. „Jednak pomáhají rodičům splácet půjčené peníze, jednak klesla prestiž učňovských oborů. Rodiče nás někdy přesvědčují, že mají dobré místo i se základním vzděláním, tak se může poštěstit i jejich dětem," uvedla. Řešení vidí v tom, že právě rodiče budou svého potomka podporovat v dokončení studia. Kromě toho by zavedla striktnější pravidla pro přijímání nováčků do firem. „Stává se, že stejnou pozici dělá člověk se základním vzděláním nebo maturitou. Zkrátka podle toho, jak podnik zrovna potřebuje," sdělila.

Málo peněz za praxi

S pravidelným odlivem studentů bojuje rovněž ředitel plzeňské hotelové školy Miroslav Široký. Každý rok opustí její brány přibližně 40 jedinců (asi polovinu tvoří prváci). Řada z nich potom přechází do zaměstnání. Podle Širokého jsou hlavním lákadlem pro mladé peníze a daleko přívětivější pracovní doba. „V továrnách mají pravidelné směny, většinou ne o víkendech. Zatímco naše povolání znamená fungovat dlouho do večera, o víkendech i svátcích. Finanční ohodnocení na praxi je oproti platům ve firmě bídné," zdůraznil. Za čtrnáct dní si učni v prvním ročníku vydělají zhruba 500 Kč, ve druhém pak částka stoupá na tisícovku.

Na úbytek středoškoláků si posteskl též Jaromír Kolář, jenž stojí ve vedení SOŠ a SOU Sušice. „Nastupuje k nám kolem stovky žáků, desetina odchází. V posledních letech se číslo zvyšuje," podotkl. Podobnou zkušenost má i ředitel plzeňské střední průmyslovky Jiří Svoboda. Od září studium dobrovolně ukončilo 30 náctiletých.
Odchod žáků, především z učňovských oborů, potvrdila vedoucí odboru školství Krajského úřadu Jaroslava Havlíčková: „Loni šlo přibližně o 200 jedinců."