„Podařilo se mi rozpoznat pozůstatky původní ložnice s typicky loosovskými prvky, vestavěným nábytkem či barevností,“ popisuje nález památkář z plzeňského magistrátu Karel Zoch.
Právě v domě v Plachého ulici číslo 6 vznikl mezi lety 1907 až 1908 unikátní interiér z počátečního období slavného architekta.
V dobových dokumentech bylo uvedeno, že architektonický skvost zanikl v šedesátých letech minulého století, kdy byl využíván pro účely mateřské školy. „Máme stále více signálů, které nás nutí přehodnotit dosavadní poznatky. Loosovu tvorbu dokazuje celá řada zajímavých a mnohdy nečekaně dochovaných pozůstatků,“ uvedl Zoch.
Samotné osudy Loosových interiérů v této budově mohou chvílemi připomínat scénář k napínavému filmu. „Hirschovi museli pro svůj židovský původ uprchnout před nacisty. Po válce byl dům zabrán státem a sloužil školským účelům,“ sděluje Zoch. Podle pamětníků zde později Státní bezpečnost dokonce hledala zlatý poklad rodiny Hirschů. V závěru osmdesátých let minulého století nalezl v domě jeden z nejúspěšnějších současných českých galeristů Vladimír Lekeš do té doby neznámý apartmán syna Hirschových, Richarda. Větší část interiéru odkoupil a po náročném restaurování bez finanční podpory státu Loosovu práci v zpřístupnil v Praze. „Vše nasvědčuje tomu, že identifikované části interiéru, který jsem zkoumal, byly ložnicí Richarda Hirsche,“ uvádí Zoch. Podle něho to nejspíše nebude poslední tajemství, které by mohl objekt z hlediska Loosovy práce vydat.
Objev radostně přijala i ředitelka pražského Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose Maria Szadkowská.