„Pokud nemám florbal, tak nechybím na žádném hokejovém zápasu. Jezdím i na venkovní utkání, hlavně na Spartu, Slavii a na Kladno. Vloni jsem byl na prvním a druhém finále ve Zlíně," říká dvaatřicátník Martin.

Často poklábosí i s hráči a navštíví je v kabině. Ze současných borců si nejvíc rozumí s Michalem Dvořákem a Tomášem Vlasákem.

„Nejčastěji se bavíme o hokeji a všeobecně o životě. S pár kamarády chodíme každý silvestr na zimák zablbnout si na led. Naposledy za námi přišel Míša Dvořák a stříleli jsme spolu na branku," líčí zážitky.

Duely plzeňských hokejistů intenzivně prožívá, a tak ho ani vypjatá série s Brnem rozhodně nemůže nechat chladným. Pěkně vytočit ho dokážou rozhodčí. „To, co někdy pískají, je o nervy," kritizuje muže v pruhovaném.
ČEZ Arenu navštěvuje pravidelně zhruba 12 let a za nejsilnější zážitek považuje mistrovský titul z loňské sezony a příjezd Strakovy družiny na náměstí Republiky po sedmém mači ve Zlíně.

Podaří se letos Plzeňákům obhajoba titulu? „Snad, ale radši nebudu tipovat, jak kluci letos dopadnou," povídá.

Jako správný fanoušek sbírá hokejové suvenýry. Může se pochlubit puky s emblémem klubů hokejové extraligy. „Hráči mi je vozí," vysvětluje s tím, že ve sbírce má i škodovácké dresy s podpisy.

Martin Černý je ochrnutý od jednoho roku. Na páteři měl totiž cystu, která mu přerušila míchu.

Závodně hraje florbal, na zádech svého dresu má čtyřia
dvacítku. „S tímhle číslem hrával táta v naší lize," dodává Martin s patřičnou hrdostí na otce Františka. Ten odehrál v dresu Plzně v 70. a 80. letech 520 utkání, vstřelil 212 gólů, reprezentoval i na mistrovství světa. Dnes v Plzni trénuje hokejovou mládež.