Nikdo ale nedokáže otravující individua vyhnat nastálo. Opilý mladík s hnisajícími ranami na nohou obtěžuje v horní části haly kolemjdoucí cestující už dva měsíce, stěžují si na něho i provozovatelé okolních obchodů. Včera nebyl na lavičce v hale vůbec k probuzení. I když ho ale strážníci vykáží z haly, za 10 minut je nazpět a mladý bezdomovec to moc dobře ví. To je ta horší zpráva.

„Musím to jenom potvrdit. Když přivoláme policii a ta už někoho z haly vykáže, často se za chvíli vrací. Snažíme se to to eliminovat i povoláním bezpečnostní agentury, která se pohybuje na plzeňském nádraží od 18 hodin až do šesti hodin ráno,“ říká zástupce ředitele osobní přepravy ČD pro Plzeňský kraj Vladimír Kostelný. Podle něho je hlavní problém v legislativě, České dráhy mají zatím jen velmi omezené možnosti, jak se s pobudy vypořádat. Podobně se vyjadřuje i velitel městských policistů Luděk Hosman. „Někdy je to sysifovský boj. Když už někoho vykážeme z určitého místa a on se stejně na něj vrátí, můžeme maximálně toto opatření opakovat, nic víc. Navíc nádraží je veřejně přístupný prostor, nemůžeme někoho vytěsnit jen proto, že se někomu nelíbí, jak je oblečený,“ dodává velitel strážníků a upozornuje, že za prostory jsou odpovědné České dráhy.

Obecným trendem u nás i v Evropě je nahrazovat čekárny buď místy na čekání v halách stanic, v přístřešcích na nástupištích, nebo čekáním v restauraci. Počet čekáren obecně klesá a do budoucnosti lze očekávat, že z našich nádraží klasická čekárna postupně zcela zmizí. Náhradou mají být čekárenské zóny.

„Zahájili jsme také některé projekty modernizací stanic, jež mají eliminovat místa, která by byla zajímavá pro bezdomovce. Například odstranění lavic, na kterých lze spát, odstranění nejrůznějších architektonických prvků umožňujících posedávání, polehávání, spaní a podobně,“ doplnil Petr Šťáhlavský z tiskového odboru Českých drah.