Dětem zrovna končí první vyučovací hodina a na chodbách začíná správný mumraj. Malí žáci se proplétají chodbou plnou babiček a dědečků a hledají ty své. „Ahoj babi, pojď se mnou," chytá chlapec radostně za ruku starší ženu a vede ji po schodech do své třídy.

„Chceme prarodičům ukázat, jak se dnes děti ve škole učí, jaké používají moderní technologie," vysvětluje Vršecký jeden z důvodů, proč ve škole uspořádali netradiční den otevřených dveří.

Neméně důležitým záměrem bylo i posílení vazeb mezi žáky a jejich prarodiči. „Vnukové z toho byli nadšení, že za nimi můžeme do školy přijít," říkají Eva a Václav Hájkovi, kteří mají ve škole dvě vnoučata. Také další prarodiče museli přebíhat z jedné třídy do druhé, aby ani jednu ze svých ratolestí neošidili.

Zájem o akci, která byla určena pro prarodiče dětí z kindergarden a prvního stupně základní školy, byl ohromný. Na své potomky se přišlo podívat zhruba 140 lidí. Hlavně v nižších ročnících počet babiček a dědečků značně převyšoval množství dětí ve třídě. Třeba v první B hodině matematiky přihlíželo 32 prarodičů, zatímco zapeklité úkoly řešilo jen 14 dětí.

Plno bylo i v přípravném ročníku, kde všichni bez rozdílu věku vystřihovali a lepili ovoce. „Rodiče jsou hodně vytížení, takže role prarodičů je nezastupitelná," říká učitelka Martina Štruncová, která většinu hostů už znala.