Příběhy opuštěných budovKozičkův mlýn opravdu nemá příliš veselou historii. A vlastně ani současnost. K zanedbané budově zarostlé stromy a křovisky dojdete z Rabštejna po hezky značené stezce podél řeky Střely, kde narazíte na příjemná místa k táboření. Samotný mlýn však působí dosti chmurným dojmem a přespávání v jeho blízkosti by proto volil dobrovolně málokdo. Z uzavřených prostor se i za bílého dne ozývají podivné zvuky, o to děsivější to musí být v noci.
Nejstarší zmínka o Kozičkově mlýně pochází už z roku 1623, kdy majitel dvora a vsi Kalec, ke které mlýn patřil, přišel pro účast na stavovském odboji o polovinu jmění a mlýn připadl klášteru v Plasích. Později, pravděpodobně v roce 1648, byl mlýn vypálen oddílem švédského vojska a od té doby pustl. Své obnovy se dočkal kolem roku 1710, kdy jej obnovil plaský opat Eugen Tyttl. A to už se dostáváme k nejtragičtější události, která mlýnu přisoudila onu špatnou pověst.
Tehdy se Kačenka, dcera jednoho hospodáře, vydala do mlýna zjistit, jestli už je jejich obilí semleté a po cestě uslyšela v nedalekém lese prudkou hádku. U stromu tam byl uvázaný mlynář, kterého bili čtyři pytláci. Jeden z nich nakonec mlynáře zastřelil. Dívku prozradil její výkřik a pytláci ji začali pronásledovat. Po dramatickém útěku si nakonec zachránila život, ale s vrahy se pak náhodou ještě jednou v nedaleké vsi setkala. Než však stačila upozornit rychtáře, zmizeli a už se tam nikdy neukázali. V lese na místě vraždy stojí dodnes hrubě tesaný pískovcový kříž s nápisem DNE 19 GUNI LETA PANIE 1720. Je však zarostlý houštím a je těžké jej proto najít.
Pohnutá historie Kozičkova mlýna tím ale nekončí. V roce 1872 jej kompletně vyplavila velká voda a cesty k němu byly na dlouhou dobu nesjízdné. Přibližně v roce 1881 pro změnu dřevěný mlýn zachvátily plameny. Po obnově si jej pronajal jistý Leopold Kastl, který byl prý znám tím, že se vždy dobře pojistil a pak vyhořel. Tak se stalo i nyní. Kozičkův mlýn do třetice zničil požár. Mlýn pak byl přestavěn do dnešní zděné podoby a mlelo se v něm až do roku 1940.
„Mlýn je v současné době v soukromých rukou a je na kaleckém katastru, takže patří obci Žihle. Najdete jej na zelené turistické trase a historicky je zajímavý svou pohnutou minulostí a především pověstí o dívence Kačence,” říká Ondřej Fábera, předseda spolku Postřelí.
O děsivé pověsti Kozičkova mlýna dobře vědí i účastníci dětského tábora na nedalekém Železném Hamru. Pravidelně kolem něj podél řeky chodí na výlety, ale na noční výpravy nebo na stezku odvahy se k němu nepouštějí. „Jednak je to pro tak malé děti za tmy poměrně z ruky a navíc jsou tam místa hrozící úrazem, například zarostlý náhon s pozůstatky mlýnského zařízení. Samotné místo opravdu nepůsobí přívětivě a někdo tam opravdu může vnímat jeho negativní energii,” vysvětluje plzeňský záchranář Tomáš Moureček, starající se na táboře o zdraví dětí.
Kozičkův mlýn si tak nadále udržuje pověst jednoho z nejtajemnějších míst v povodí řeky Střely.
Kde stojí: Na levém břehu řeky Střely v katastru obce Kalec, č.p. 5, okres Plzeň-sever.
GPS lokace: 50.110055N 13.1823005E
Kdy a kým byl postaven: Není známo, první zmínka o původně dřevěné stavbě je z roku 1623.
Kdy a jakou zažil největší slávu: Po roce 1710, kdy stavbu obnovil plaský opat Eugen Tittl.
Odkdy a proč chátrá: Od roku 1940, kdy byl mlýn uzavřen. Nyní je v soukromých rukou.