Iniciátorkou nápadu je Kateřina Dobrovolná, jež instituci na jihu Plzeňska vede. Minulý rok přišla s návrhem vytvořit repliku lebky sv. Jana Nepomuckého. Posluchačka doktorského oboru etnologie na plzeňské filozofické fakultě se k originálu bohužel nedostala. „Památkáři nám nedovolili naskenovat pravou lebku, protože by se poničil náhrobek v chrámu svatého Víta, kde je svatý Jan uložen. Vycházeli jsme tedy z přibližných čísel a údajů v publikaci Emanuela Vlčka, který jeho tělo zkoumal,“ uvedla.
O pomoc se zhotovením oslovila kolegu z elektrotechnické fakulty Karla Slobodníka, jenž nejdříve udělal počítačový model kostry hlavy, pak jej vytvořil na 3D tiskárně. Pracoval přitom s běžně užívaným plastovým materiálem. Kromě lebky vznikla ještě přibližná napodobenina lopatky a mozkové tkáně, jež byla po staletí považována za jazyk.
Díky tomu, že díla na sebe upoutala pozornost a přilákala nové návštěvníky, připravila ředitelka Svatojánského muzea v Nepomuku další projekt. „Známe světce především z barokních vyobrazení. Chceme ale zjistit, jak skutečně vypadal nebo jak chodil oblékaný. Kvůli tomu jsme oslovili předního českého odborníka Miroslava Herolda,“ nastínila další plány. Bronzovou bustu by pak zhotovili brněnští antropologové. Potřeba je ovšem sehnat 110 tisíc korun.
V současnosti probíhá veřejná sbírka. Zájemci, kteří by do ní chtěli přispět, mohou kontaktovat manažera Mikroregionu Nepomucko Pavla Motejzíka.
Kam se co nejvěrnější portrét svatého umístí? „Ráda bych, aby alespoň jednu sezonu byl u nás, pak se zřejmě přesune do kostela sv. Jana Nepomuckého,“ uvedla Dobrovolná. V úvahu připadá i varianta, že Nepomučtí nechají vytvořit ještě jeden exemplář jako dar pro tamějšího vikáře Vítězslava Holého, jenž zde do loňského roku působil. Právě on se zasloužil o výrazné obnovení muzea.
Dalším exponátem by podle ředitelky mohla být ještě celá světcova postava. „Uvidíme, zda nasbíráme finance na bustu. Pokud by se to podařilo, náklady na voskovou figuru by byly samozřejmě vyšší,“ uzavřela.
Do Svatojánského muzea v Nepomuku minulý rok zavítala tisícovka lidí. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout sbírku uměleckých děl a drobné předměty (růžence, křížky či sošky) z období 18.-20. století. Expozice jsou rozděleny do čtyř tematických okruhů.