Problémy začnou totiž odhalovat lidé, kteří se před rokem 1992 mohli žloutenkou nakazit při krevní transfúzi či očkování. Do té doby ještě lékaři nevěděli, jak původce zákeřné choroby odhalit. I když se tomu tak dělo před 17 lety a více, teprve nyní se začíná nemoc ve velkém projevovat. Žloutenka totiž nebolí.

„Lidé přicházejí po patnácti, dvaceti letech s velkými obtížemi, ve stádiu, kdy by jim bez léčby zbývaly zhruba dva roky života. Cirhóza jater a žloutnutí kůže je totiž posledním projevem nemoci,“ uvádí gastroenterolog Václav Hejda. Nebezpečí hrozí i od dalšího typu žloutenky. Onemocnění virem hepatitidy B je nejčastěji sexuálně přenášená choroba. Přenáší se i mezi uživateli drog. „Obě nemoci mohou dlouhodobě poškozovat játra a způsobovat rakovinu jater. Proti žloutence typu B je ale již zavedené očkování, a tak počet nemocných, narozdíl od hepatitidy typu C, klesá,“ vysvětluje Hejda. Žloutenka typu C je nejrozšířenějším onemocněním mezi uživateli nitrožilně podávaných drog.

Protože klinické příznaky obou nemocí nejsou v podstatě žádné, kromě únavy jen lehce a ne pokaždé zvýšené jaterní testy. „Proto všem, kterým takový test vyšel, doporučujeme jít na vyšetření, zda nejsou infikováni některým z virů,“ radí Hejda.

Pacientů s hepatitidou typu B se na oddělení gastroenterologie ve FN Plzeň léčí zhruba sto ročně, počet nemocných se žloutenkou typu C je zde několikanásobně vyšší. „Hepatitida typu B se ve stadiu , kdy se stává chronickou, již vyléčit nikdy nedá, lze ji pouze pomocí drahých léků zpomalit. Procento úspěšnosti léčby u nemocných se žloutenkou typu B se uvádí jako 50procentní, úspěšnost na našem oddělení je 80procentní. Léčba trvá jeden rok, ale je velice nákladná pro zdravotní pojišťovny,“ dodává lékař.