VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Někteří lidé přezdívají zemědělskému podniku sociální ústav

Potvorov - Už odedávna byli Potvorovští vděční za každou pracovní příležitost. Práce se na venkově shání mnohem hůře než ve městě a ještě ke všemu v době, kdy celý svět mluví o finanční krizi. Jediným větším zaměstnavatelem široko daleko je společnost Bílovská zemědělská, která má ústřední sídlo právě v Potvorově.

15.4.2010
SDÍLEJ:

Pavel Janský, ředitel Bílovské zemědělské a.s. se sídlem v Potvorově, před pozemkem zemědělského družstvaFoto: DENÍK/Kateřina Černá

Současná podoba zemědělské společnosti vznikla v roce 1974 sloučením již sedmi existujících družstev v okolních vesnicích. Kromě deseti lidí z Potvorova sem dojíždí zaměstnanci z Trojan, Vysoké Libyně, Bílova, Sedlce, Bukoviny a Řemešína a v současnosti podnik zaměstnává 75 lidí. „Zatím podnik funguje, ale je to boj o přežití. První vlna krize nás postihla už vloni a řekl bych, že tento celosvětový nepříznivý jev bude i nadále pokračovat. Zatím jsme ale propouštět nemuseli. Však o nás také někteří lidé říkají, že fungujeme jako sociální ústav,“ popisuje ředitel Bílovské zemědělské Pavel Janský.
Většina zaměstnanců je tu už desítky let a spolu s družstvem procházeli veškerými změnami a transformacemi. „Máme tu spíš starší lidi. Celkový věkový průměr se v naší společnosti pohybuje mezi 45–50 lety. Nedávno jsme však nabrali i čtyři nové mladé kluky, kterým není víc jak 25 let,“ říká ředitel a pokračuje: „Novým zaměstnancům nabízíme navíc byt a už jsme tu měli i několik případů, kdy byl větším lákadlem právě byt namísto pracovní příležitosti.“

Sám Pavel Janský v podniku pracuje už téměř 25 let. Začínal tu s učňovskou praxí a po studiích nastoupil jako řadový zaměstnanec. Následoval vzestup na post vedoucího mechanizace a teď se nachází na místě nejvyšším – v ředitelském křesle. „Před lety jsme byli s kolegy na zkušené v cizině, kde jsme například sázeli stromky pro barona von Reisenstein. Vždycky jsem se ale do Potvorova rád vracel. Práce i rodina mě táhly zpět,“ říká.

Zemědělský podnik nyní obhospodařuje 1887 hektarů půdy, z čehož tvoří valnou většinu pole, a minimální podíl zaujímají louky a pastviny. Ve vlastnictví mají 430 krav, 90 býků a ročně vykrmí na 3200 prasat. Co se týče rostlinné výroby, tak převažuje pěstování řepky, pšenice, hrachu, kmínu a kukuřice. Dřív sázeli i brambory, ale tuto produkci, stejně jako pěstování ostropestřce, dávno zavrhli. „Nestačili jsme konkurovat levnému polskému dovozu,“ komentuje Janský.

V roce 2006 postavili za přispění dotací nový kravín a vloni byla dokončena posklizňová linka. Ta zajišťuje čištění, sušení, úpravu a uskladnění obilí. Kromě živočišné a rostlinné výroby se v posledních letech zaměřují i na služby. „Na zakázku lisujeme obilí a kukuřici do vaků pro výrobu krmných směsí,“ vysvětluje ředitel.

Kromě pracovních příležitostí má podnik pro Potvorov a okolí i jiný význam. Zajišťuje pro své zaměstnance, ale i pro ostatní zájemce, vývařovnu. Ředitel uvedl: „Denně se vaří průměrně 150 obědů. Z Potvorova si pro ně kromě zaměstnanců chodí dalších 25 lidí, ale provádíme i rozvoz do okolních vesnic a některých firem v Kralovicích. A v létě si k nám dokonce chodí s kastrůlkem i chataři. Dřív si na sebe kuchyně vydělávala, ale teď ji spíše dotujeme.“

Autor: Kateřina Černá

15.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
26. základní škola - pracoviště Litice - 1.A. Třídní učitelka Růžena Čulíková

Naši prvňáci z 26. ZŠ v Plzni

Ilustrační foto

Ze stavby odcizil elektromotory za více než tři čtvrtě milionu korun

Kámen na pomník Díky, Ameriko! se chystá na transport z Francie

Plzeň – Dva žulové bloky pro památník Díky, Ameriko! už byly vylomeny v lomu Carrier Plo v místě Saint Salvy de la Balme ve Francii.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Ve městě funguje druhý mobilní hospic, rozjela ho Domovinka

Plzeňsko - Čtyřiapadesátiletý Plzeňan si před půl rokem vyslechl od doktorů nejhorší zprávu. Forma rakoviny, kterou onemocněl, už se nedá léčit.

Rok 1947, Plzeň má klinickou nemocnici

Plzeň – Seriál Plzeňský dějepis se vrací o sedmdesát let zpět.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT