Podle porybného jsou rybáři většinou ukáznění, nejčastěji je kárá právě kvůli dodržování pořádku. „Nejvíce mě naštve, když neuklízí odpadky, to jim často zapisuji do dokladů,“ říká Kokoška a dodává, že velkým problémem jsou rovněž pytláci.

„Nejhorší situace nastane, když pytlačí cizinci. I když je při činu chytíme a nahlásí nám například adresu ubytovny, je velice složité je potom dohledat,“ vysvětluje s tím, že povolenky nejčastěji zabavuje za chytání na tři pruty nebo například za to, že rybář ulovil více ryb, než je povolené.

Jednu kuriózní situaci zažil loni v Plzni u řeky Radbuzy. „Dva cizinci pytlačili a ulovené ryby si dávali do pytlů. Když jsem k nim přišel, začali přede mnou prchat. Běžel jsem za nimi a po cestě volal policii. Policisté přijeli za chvíli. Skočil jsem k nim do auta a za pytláky jsme vyrazili. Lidé, kteří nás viděli, si museli myslet, že pronásledujeme nějakého nebezpečného zločince,“ vypráví s úsměvem. „Jednoho se nám podařilo chytit, ten dostal pokutu. Druhý bohužel stihl utéct,“ vzpomíná.

Práce má Jan Kokoška, co se kontrol rybářů týče, nejvíce na jaře. „Zimy bývají klidné. Když se oteplí, vyrážím na kontroly každý den. Letos chodí lidé chytat ještě více, je to tím, že vláda vyhlásila nouzový stav. Nikdo nechce sedět zavřený doma, což je pochopitelné,“ komentuje břeh přehrady obsazený rybáři.

Jako porybný pracuje tři roky a jeho rajonem jsou okresy Plzeň-sever, Plzeň město a Rokycany. „O přírodu a rybaření jsem se vždy zajímal. Když jsem zjistil, že svaz vypsal výběrové řízení, neváhal jsem a přihlásil se. Na zkoušky jsem se pečlivě připravil a vyšlo to. Moje práce mě baví,“ uzavírá.