V únoru se zúčastnili hudební soutěže Múza a postoupili do diváckého finále. „Rap je náš sen. Chtěli bychom se mu věnovat profesionálně, ale je před námi ještě hodně práce," shoduje se mladé trio.
Do Múzy se skupina přihlásila spíš jenom z legrace. Muzikanti spolu do té doby hráli jenom ve zkušebně, takže vystoupení na soutěži pro ně byla velká premiéra. „Mysleli jsme, že to nedáme. Nejhorší bylo vyjít schody na pódium. Měli jsme všichni velkou trému," líčil Maxmilián. Když ale trio společně zarapovalo první píseň, nervozita začala opadat. „Atmosféra byla skvělá a my jsme se uvolnili. Když jsme skončili, nechtělo se nám vůbec odcházet," přiznala Juliana. Trio HBMJP nakonec od diváků získalo dostatek hlasů a postoupilo do diváckého finále, na které se už teď připravuje. „Skládáme další věci, chceme předvést fanouškům zase něco nového," uzavřel Bořek.
Naším vzorem je Separ i Rytmus
close
zoom_in
Začínající kapela HBMJP si všechny texty píše sama. V budoucnu by ráda vydala CD. Vzorem jsou pro ně čeští rapeři Separ a Ektor nebo také jejich slovenský kolega Rytmus.
Nejoblíbenější a zároveň nejstarší skladba hudebního tria je píseň O nás. „Popisujeme v ní, jak jsme se vlastně dali dohromady. Máme rádi třeba i hit Originál. Popisujeme v něm, že je důležité být svůj, nekopírovat druhé," uvedl Bořek Bukvald, který má na svém kontě nejvíc songů.
Teď pracuje na dalších dvou. „Jeden bude spíš o tom, co se mi nelíbí. Druhá bude poděkování mojí mámě. Už dlouho jsem jí chtěl vyjádřit, za co všechno jsem jí vděčný," doplnil Bořek. Obě novinky diváci poprvé uslyší právě v diváckém finále muzikantské soutěže Múza v květnu.
Co se vlastně skrývá pod názvem HBMJP? Jsou to počáteční písmena křestních jmen původně pětičlenné skupiny, tedy Horvátha, Bořka, Maxmiliána, Juliany a Pepy. „Dva kluci od nás ale nakonec odešli. Je to škoda, ale přejmenovávat se už nebudeme," odpověděl bratr Bořka Maxmilián, kteří pocházejí z Moravy a do Plzně se přestěhovali před dvěma lety.
Tehdy se na 16. základní škole setkali s Plzeňankou Julianou Kováčovou a skamarádili se. Trávili spolu skoro každou volnou chvíli. Společně také začali chodit do nízkoprahového klubu, který patří pod neziskovou organizaci Ponton. „Jsme tady každý den. Když už zrovna nezkoušíme nebo neskládáme, hrajeme třeba fotbálek nebo kulečník. Jsme moc rádi, že tady klub je," shodli se mladí hudebníci.
