Ten se soutěže v Buchlovicích na Moravě zúčastnil poprvé v roce 2004. Jeho tehdejší účast by se dala označit slovy ´přišel, viděl, zvítězil´. I o rok později triumfoval, loni se kosení kvůli silnému dešti nakonec nekonalo.

Byť si finalista Šmolík letošní hlavní cenu keramický džbán a desetilitrový demižon vína neodvezl, nesmutnil. „Líbí se mi tu. Je to oslava práce, a jestli budu živ a zdráv, rozhodně příští rok přijedu zase. Našel jsem tu spoustu nových známých a moc rád se sem vracím,“ řekl s úsměvem traktorista a také soukromý zemědělec.

Když se kdysi od kamaráda dozvěděl o kosení, nechal si prý ušít chodský kroj a přijel v něm. Mezi sekáči vesměs v krojích ze Slovácka a s kosárky na kloboučku tehdy vypadal s vydrovkou netradičně. Dnes už ho lidé znají a vítají ho zdaleka. A také vědí, že síct opravdu umí. Však také za své kosení sklízí od diváků náležitý potlesk.

Při soutěži je tříhektarová louka rozdělena na jednotlivá pole. Tu musí soutěžící před diváky a porotou pokosit co nejlépe. Hodnotí se nejen čas, ale hlavně kvalita pokosu, styl kosení a v neposlední řadě také kroj, do kterého je sekáč oblečen. Soutěž pak vyvrcholí závěrečným finále, ve kterém se utká šest nejlepších sekáčů.

Jak uvedl pořadatel Pavel Dvořan z Folklorního studia Buchlovice, jde o odlehčenou formu soutěže. „Letos měla porota velmi těžký úkol, protože favoritů bylo hodně,“ doplnil Dvořan. Soutěž v kosení byla součástí akce Kosecké písně 2007.