Nová umělecká díla vznikala v minulých třech týdnech před očima kolemjdoucích na náměstí v Nepomuku, kde se konalo již tradiční sochařské a řezbářské sympozium.V pátekjeho dvanáctý ročník končí. Od roku 1998 tu umělci vytesali řadu zajímavých soch, z nichž převážná část je umístěna v Nepomuku, ale najdeme je i v okolních obcích a krajině.

Letos se na nepomuckém náměstí sešli dva řezbáři a tři sochaři. Mezi nimi například student pražské Akademie výtvarných umění Marek Škubal. Ještě včera dotvářel v kameni poslední detaily své sochy Zen pro jinou hlavu. „Zen je japonská verze budhismu, je to fylozofický a estetický názor, kterým jsem se inspiroval. Kombinuji zenovou estetiku s organickým tvaroslovím,“ prozradil Škubal.

Jeho kolega Hanuš Laner vytvořil sochu s názvem Konkávní krajina. „Vychází ze struktury listu. Je to zvětšená žilnatina, ve které můžete najít i krajinu,“ svěřil se muž, který má sochařství jako koníčka, protože se živí hlavně jako šperkař.

Loni byly sochy z nepomuckého sympozia umístěny například v Dobřanech. Jedna v parku Přátelství a čtyři v zahradě psychiatrické léčebny. Letos ještě umělci žádné místo, kde by mohly jejich sochy stát, vybrané nemají. „Usilovně hledám nějaké pěkné místo v přírodě,“ řekl Laner. Škubal dodal, že správné místo je velmi důležité a že dělá i 50 procent sochy.

Osm pískovcových a tři dřevěné sochy lidských vlastností zdobí náves severoplzeňských Nečtin. Podle starosty Jiřího Křemenáka si je tam budou lidé moci prohlížet až do příštího jara, kdy se sochy přesunou na svá trvalá stanoviště.

Už teď je obdivují místní i projíždějící turisté. „Zastavují se u nich, fotí se s nimi a fotí si je samotné, a to je dobře. Sochy pomáhají obec zatraktivnit. Dozvědí se o nás i lidé, kteří dosud o nějakých Nečtinech neměli třeba ani potuchu,“ konstatoval spokojeně starosta.

Kromě reklamy ale přinesl druhý ročník mezinárodního sochařského sympozia Nečtinám ještě něco. „Spolu se čtyřmi Čechy se tu setkalo sedm cizinců ze všech koutů světa, z Číny i Mexika. Líbilo se mi, jaká to byla skvělá parta lidí,“ pokračoval Křemenák.

Sochy na jaře ozdobí novou pěší stezku, která vznikne mezi nečtinskou kapličkou a kostelem sv. Anny. „Díla z pískovce budou stát podél ní, vhodné místo pro dřevěné sochy ještě hledáme,“ upřesnil starosta. Jaké vlastnosti sochaři do kamenů vytesali. Na návsi můžete vidět díla symbolizující odevzdannost, nevinnost, krásu a jedna z dřevěných soch připomínající indiánský totem zase znázorňuje děj litevské pohádky Duha lásky.

Kdy se do Nečtin sochaři vrátí, starosta netuší. „Stejně jako po prvním ročníku jsme i letos řekli, že už nikdy žádné dělat nebudeme, ale kdo ví,“ dodal Křemenák.