Muži odcházejí na rodičovskou dovolenou, protože jejich partnerky vydělávají více peněz, anebo když nemohou najít vhodné zaměstnání. Jsou však také muži, kteří chtějí zůstat s dítětem doma jednoduše proto, že se hodlají  od začátku podílet na jeho výchově a chtějí s ním trávit od malička co nejvíc času. A takových otců pomalu přibývá.

„Toužil jsem trávit s naším Vítkem co nejvíc času. A opravdu jsem byl zvědavý, jaké to bude starat se o malého od rána do večera,“ říká Marek Činátl, který byl doma se synem od jeho prvních do třetích narozenin. Pochvaluje si i ochotu svého zaměstnavatele uvolnit ho.  „Také manželka  ráda přistoupila na můj návrh,“ doplňuje  Činátl.
Se svojí dcerou Evou prožil dva roky rovněž Jan Příhoda. „Byl jsem na volné noze, žena měla dobrou práci, tak jsme se  rozhodli pro tohle řešení. Byla to dobrá zkušenost, smysluplně strávený čas s Evičkou, ale dnes už v tom vidím i riziko. V Čechách je hluboce zakořeněný názor, že muž je živitelem rodiny. Ačkoli jsem byl na rodičovské dovolené, mám pocit, že mě to v očích mé tehdejší ženy ne zcela vyvázalo z povinnosti živit rodinu,“ sděluje Příhoda a dodává, že by si dnes rozmyslel,  zda s novou partnerkou takový  model zkusit.

Model, kdy první roky tráví s dítětem doma otec, doporučují i psychologové. „Ať už je důvod jakýkoli, je prospěšné, když se otec účastní formou rodičovské dovolené péče o své dítě. Upevňuje tak totiž vzájemný vztah s ním  a zároveň zkvalitňuje vztah s partnerkou,“ říká dětský psycholog a psychiatr Jiří Bláhovec z Plzně.

Jozef Urban, který je na rodičovské dovolené s tříletým Jozífkem a téměř dvouletým Jeníkem, si novou životní zkušenost pochvaluje. „Na takzvanou otcovskou jsem se moc těšil, hlavně kvůli možnosti vidět syny vyrůstat a být u toho. Jsem rád, že je mohu ovlivňovat a vychovávat a že se mezi námi vytváří nový,  pevný vztah. Hned ráno slyším z postýlek tatííí! a tak to jde celý den,“ usmívá se Jozef.

Samozřejmě přiznává, že je to i pěkná dřina, někdy až galeje.

Současným trendem je celkově větší zapojení otců do výchovy dětí. Tento trend se projevuje u mladší generace, která má naprosto jiný životní styl než generace jejich rodičů, tedy dnešních babiček a dědečků. „Začalo to účastí tatínků u porodu. Při něm vzniká u muže první velké sepětí s potomkem, dál se chce poté účastnit všech starostí i radostí spojených s péčí o dítě,“ připomíná Bláhovec.

Rodiny s otci pečujícími o malé děti na dlouhodobější rodičovské dovolené jsou v Čechách spíše výjimkou. Jejich počet se však stále zvyšuje. Podle webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí  bylo v roce 2005 z celkového počtu rodičů pobírajících rodičovský příspěvek 1,39 % mužů, což je o necelé procento více než v roce 2001. Nyní tvoří otcové zhruba tři procenta osob využívajících rodičovskou dovolenou. Je to dáno celkovou společenskou tradicí a rolí, která je přisuzována ženě. Ani zaměstnavatelé zatím příliš nepodporují flexibilní pracovní úvazky a podobné podpůrné nástroje.

Přitom se ukazuje, že muži jsou velmi schopní v péči o malé děti, mírné potíže jim však dělá péče o domácnost. Jiří Bláhovec se ve své praxi setkal s řadou párů, které si toto řešení vybraly. „Maminky i tatínkové jsou spokojení, moc si takové uspořádání pochvalují. Rodiny, kde se otec úzce účastní na výchově dítěte, jsou vesměs všechny harmonické. Muži nahlédnou do života ženy, váží si jí mnohem víc, než ti, kteří jen pracují a nemají představu o tom, co starost o děti a zároveň o domácnost obnáší,“ vysvětluje Bláhovec.

Muži, kteří právě zažívají rodičovskou dovolenou, nebo ti, kteří ji už absolvovali, mají také jasno. „Ty dva roky byly úžasné, poučné. Šel bych do toho znovu,“ říká Marek Činátl. „Je to zkušenost k nezaplacení,“ doplňuje Jan Příhoda.
A zkušenost maminek? „Mým silným motivem bylo vrátit se plně ke své profesi dětské lékařky. To znamená být denně v ambulanci, nejméně jednou týdně odsloužit pohotovostní službu a pravidelně si doplňovat vzdělání na odborných seminářích,“ říká partnerka Jozefa Urbana.

Chválí ho za  podporu a poskytování domácího zázemí. „Vím, že děti jsou bezvadně zajištěné. Mohu se v klidu a bez velkého stresu vracet domů, s vědomím, že naše rodina funguje.“

Lucie Sichingerová