Historie studny sahá až do roku 1213, kdy byla obec v držení Drslava ze Žinkov, který ji daroval dceři Helce. Helka po smrti otce a manžela vstoupila Helka do chotěšovského kláštera. Tomu věnovala veškerý svůj majetek, včetně studny. Studna je nejstarší dochovanou stavbou v Úhercích. Obec ji za finanční podpory Evropské unie nechala v roce 2012 zrekonstruovat.
Na úhereckém hřbitově stojí pamětní deska věnována padlým horníkům, připomíná jejich pohnutý a těžký život v Západočeské uhelné pánvi v letech 1880 až 1900. Roku 1881 byli z dolů těžaře doktora Pankráce, který vlastnil důl Marta, Silvie, Josefka, Krimich, Aurelie a Václav, hromadně propuštěni horníci. Propuštěným pak bylo vrchností odmítnuto vyplácet rentu. Horníci tedy vstoupili do třítýdenní stávky. S příslibem vrchnosti na vyřešení problému byla stávka ukončena, bohužel však šlo jen o sliby a problémy se tím ještě prohloubily. 20. května 1890 tak byla vyhlášena nová stávka, která byla záhy krvavě potlačená. Při střelbě bylo na dole Marta zastřeleno 7 horníků, dalších 16 bylo těžce zraněno. Další den byli mrtví horníci pohřbeni bez účasti veřejnosti na úherecký hřbitov. Původní náhrobek se nedochoval. Roku 2005 byl pak současný pomníček vybudován.