Jméno obce je podle tamější kroniky odvozeno od zlosynů, neboli zlých synů pána Radouše na Radyni. Losiná má patrně starší, raně feudální původ a současně je jednou z mála obcí, o níž se dochovaly přesné zprávy o převodu na nové zákupní právo. Samotný převod byl uskutečněn roku 1327 za Jaroslava ze Štěnovic.
Koncem 14. století byla majitelkou vsi bohatá měštka Anna Pabiánková, jejíž rodina vlastnila i obce Chválenice a blízké Štěnovice s tvrzí. O čtyři sta let později už ve vesnici žilo 161 obyvatel, mezi nimiž nechybělo 23 hospodářů, švec a kovář, v okolí pak byly dva doly na stříbro, Vojtěžská a Antonínská šachta, funkční od konce 17. století po dobu asi padesáti let.
Staré jádro vsi dnes tvoří dlouhá a velká ulicovitá náves s potokem uprostřed. Podle historických zdrojů byla spravována v květnu roku 1905, kdy na její rekonstrukci získala obec od země finanční podporu. Tehdejší starosta však zapojil do opravy návsi všechny občany. Ti pracovali na zákadě své dobré vůle zdarma a peníze, které ušetřili, pak obec věnovala na splacení dluhů.
Na návsi je mezi početnou novodobou zástavbou dochováno několik tradičních statků. Velmi dobře jsou zachovány vjezdové brány do statků, jak starší klenuté, tak i novější pilířové. Ve středu stojí klasicistní návesní kaple se zvonicí, kterou nechal v roce 1905 opravit na vlastní náklady zdejší řídící učitel Brejcha. Vedle kapličky stojí pamětní křížek na vysokém kamenném sloupku. Při hlavní silnici, která byla budována od roku 1908, se rozrůstá velká průmyslová zóna. Původ této části obce pochází z počátku 19. století, kdy byly postaveny i chalupy při nové císařské silnici, z této doby se dochovalo několik klasicistních štítů.
Losiná je tak stále lákadlem pro turisty, kteří tudy míří hlavně na dvě nejznámější historické památky Plzeňska – zámek Kozel a zříceninu hradu Radyně. Centrem obce vede cyklostezka z Černic, která pak přímo u Radyně navazuje na asi devítikilometrovou naučnou stezku vybudovanou k 1000. výročí založení Staré Plzně.
