Kdy jste se poprvé dozvěděl o záměru vybudovat na letišti v Líních gigafactory firmy Volkswagen a jaká byla vaše reakce?

Dozvěděl jsem se to z novin někdy na začátku dubna loňského roku. A moje reakce? Že je to od vedení kraje velmi neprofesionální, protože takovouto zprávu pouští ven, aniž by to řekli obcím, na jejichž území se má stavět. Hned od začátku jsme ale věděli, že naše úloha nebude úplně okrajová a proto jsem dal docela výrazně najevo svoji nevoli, že se to dozvídáme až z novin, ačkoliv bychom měli být mezi prvními, kteří by o tom měli vědět.

Považoval jste za nutné se proti tomu projektu hned razantně postavit nebo jste zvažoval pro a proti?

K pozici starosty patří to, že pokud chce město vést úspěšně, tak nesmí jednat impulsivně a pocitově. Takže prvním krokem bylo zjistit informace, zda to pro nás bude přínos nebo ztráta. Letiště je pro nás totiž dlouhodobě zdrojem neklidu, protože víme, že nějaký přemrštěný průmyslový rozvoj v areálu letiště by nás mohl zničit. Dneska by se tam mohly, co se týče rozlohy, postavit dvoje nebo dokonce troje Dobřany. Proto nás vše kolem letiště eminentně zajímá. Každé tři nebo čtyři roky se objeví nějaký záměr něco tam stavět. Takže jsme okamžitě zpozorněli a chtěli jsme vědět, co tam bude, abychom si zanalyzovali rizika a podle toho stanovili náš přístup k celé věci.

Jakých rizik jste se konkrétně obávali nejvíc? Měli jste dostatek podkladů pro takovou analýzu?

Těch rizik bylo víc. Například přetížení novými obyvateli, to je zásadní zásah do infrastruktury, protože těch rezerv moc nemáme. Měli jsme obavu, že to dopadne jako všude jinde, že si stát prosadí průmyslovou zónu a obce kolem v tom nechá plavat. To vidíme třeba dnes na Tachovsku. Další rizika byla v oblastech dopravy, zaměstnanosti, školství, služeb a bezpečnosti, související s pohybem zahraničních dělníků. Řekli jsme si, že až budeme vědět víc, sepíšeme veškeré naše obavy a budeme je chtít podložit nějakou studií.

Německý deník Frankfurter Allgemaine Zeitung hodnotil jako váš velký lobbistický úspěch, že ministr dopravy Martin Kupka nezamířil na své první cestě v této záležitosti na plzeňskou radnici, ale rovnou na tu vaši, dobřanskou…

To byla naše další obava. Všude se psalo o letišti Plzeň-Líně, i když s tím Plzeň nemá nic společného. Působilo to zpočátku dojmem, že Plzeň hraje v tomto projektu nějakou důležitou úlohu, slízne všechnu smetanu a my tady budeme chroupat ten logr v podobě nedostatečné kapacity škol, školek a přeplněných bytů.

Měli i starostové okolních obcí podobné obavy?

Všichni starostové vnímáme, že to letiště je v současné podobě obrovská hrozba. Tehdy jsme nevěděli, že se ten projekt týká letištní dráhy. Představovali jsme si, že to bude někde nad ní, takže tam byla obava především severních obcí, aby od nich nebyl areál vidět. Za Dobřany jsem si také myslel, že se nás to příliš nedotkne, že to bude hlavně věc Zbůchu a Líní. Pak se ukázalo, že je vše jinak, a že se to týká nás všech. Náš postoj tedy byl, že budeme jednat společně a v okamžiku, kdy zjistíme, že to bude nepřijatelné, tak to nahlas řekneme. Viděli jsme šanci, že místo případných 50 tisíc zaměstnanců, které by výstavba nějaké velké průmyslové zóny v dalších letech možná přinesla, tam v případě gigafactory budou 4 tisíce. Pokud by to mělo být to jediné, co tam vznikne, tak to budeme prosazovat s tím, že se zbytek té průmyslové zóny škrtne.

Znamená to tedy, že pokud gigafactory na letišti nebude, může nastat pro dotčené obce ještě horší varianta?

Jak jsem řekl, letiště Líně je časovaná bomba. Pozemky města Dobřany na samotném letišti jsou jen takové proužky, o kterých se s námi vláda musí bavit jenom teď, kvůli gigafactory. Ten projekt je svým půdorysem tak veliký, že se těm našim proužkům těžko vyhne. Ale kdyby přišel jiný investor, který by nepotřeboval čtyřicetihektarovou halu, tak se tam snadno vyskládá i bez našich pozemků. Neměli bychom šanci tomu zabránit. Evropa zvyšuje kapacity zbrojního průmyslu a v Dolním Sasku se například staví nová továrna na munici. Takže hypotetický příklad: Kdyby tam chtěl stát postavit vzhledem k situaci ve světě třeba muniční továrnu, tak bychom tomu asi nezabránili. Ta totiž nepotřebuje tak velkou halu. Projekt gigafactory nám dává silnou pozici v tom, že čtyři obce, které tam mají pozemky, Dobřany, Zbůch, Líně a Nová Ves, lze jen těžko obejít.

Z vaší pozice asi nešlo víc nebo jinak udělat. Nebo myslíte že ano?

Říkáme si takový pohádkový příměr, že máme za humny draka a bavíme se o tom, jak moc je nebezpečný. Nemohli jsme udělat asi nic líp, protože jsme byli vždy ve vleku nějakých komunikačních chyb nahoře. Domluvili jsme se například s Plzeňským krajem, že se budeme informovat o všech důležitých krocích a on pak za našimi zády poslal připomínky k vládnímu usnesení, které šly proti obcím, což nás hodně nakrklo. Pak jsme se dozvěděli, že měly být přijaty Zásady územního rozvoje, které sice rušily letiště, ale nechávaly tam všechny ty hektary průmyslu kolem. Zjistili jsme, že jsme obcházeni. Dokud nepřišli lidé ze Škodovky a nenaformátovali ta jednání tak, že jsme se stali jejich součástí, tak jsme byli oprávněně strašně naštvaní. Naštvaní z toho, že nám nikdo nic neříká. A z toho vznikl možná ten dojem, že jsme ti nejhlasitější odpůrci.

Když jste se tedy stali součástí oficiálních jednání, překvapilo vás při nich něco? Ať už příjemně, či nepříjemně?

Celkově mě překvapila ta vyprázdněnost státní správy. Je pro mě strašně smutné to říkat. Když odečtu lidi na vrcholné úrovni, kde se najde někdo ještě rozumný, tak mě strašně překvapila ta bezostyšná ulhanost některých vyšších politiků. A pak také to, že když je potřeba něco zařídit, udělat odborně, tak to zařizuje Škodovka. Například když si stát a kraj pořád přehazovaly, kdo udělá studii, tak nakonec konkrétně studii na školství a sociální oblast objednala Škodovka. Abychom alespoň trochu tušili dopady, které na nás možná přijdou. Mrzí mne, že třeba na úrovni kraje není zafixováno, že jejich prvními spojenci jsou obce a společně čelíme náporu vrchnosti. Najednou se kraj spolčí s tou vrchností proti obcím.

Podařilo se vám tedy společným postupem vyjednat nějaké konkrétní výhody pro své obce? A máte pak jako starostové nějaké záruky?

My jsme už v červnu předali státu osm oblastí, ve kterých je řada dílčích podmínek. Prvním už konkrétním krůčkem je zmenšení té průmyslové zóny. Další věci máme slíbené, ale ne garantované. Chceme jasné záruky. At už schválí speciální zákon nebo s námi podepíšou investiční smlouvu, která bude pod arbitráží. Z toho důvodu jsme odmítli jednat o memorandu, protože nic konkrétního nepřinese. Slíbené máme například komunikace, které pomůžou širšímu okolí, třeba i Chlumčanům. Nahradili jsme dálniční sjezd, který měl jít pomalu přes náves Nové Vsi a posunuli jej dál do poddolovaného území. Jsou slíbené i pokuty od Volkswagenu za každého agenturního zaměstnance nad nějaký předem stanovený limit a dotace, abychom měli dostatek míst ve školkách a školách a na výstavbu městských bytů. To aby byla možnost kontroly, kdo v nich bydlí. A figuruje tam i slušné majetkové vyrovnání. Jen nám zatím opravdu chybí ty garance.

Nemrzelo by vás tedy vzhledem k vyjednaným náhradám, kdyby se projekt gigafactory neuskutečnil?

Bylo by mně to líto ve chvíli, kdyby se tu poté začala stavět jiná továrna, třeba zrovna ta na munici. Může se stát, že se pak někdy v budoucnu chytneme za hlavu a budeme říkat, jaká je to škoda, že nevyšel Volkswagen. Dnes se tam totiž dá postavit 70 fabrik po 500 zaměstnancích. Tedy 70 vlastníků, se kterými se nic nedomluví. Aby například dali peníze na školku, protože tam chodí jejich děti. Ten scénář tady pořád je. A pro vládu už to nebude tak strategické jako gigafactory a nebude obcím muset slibovat jakoukoliv podporu. Ale že tam letiště dlouhodobě zůstane tak, jak tam je dnes, tomu už moc nevěřím.

Co vlastně pro dotčené obce znamená, že krajští zastupitelé schválili zmenšení tamní podnikatelské zóny ze 700 na 280 hektarů? To je asi dobrá zpráva, ne?

Samozřejmě, pro lidi z okolních obcí určitě. Areál má 700 hektarů a z toho jen 200 bude pro průmysl a 80 pro veřejně prospěšné stavby. To jsme si prosadili, protože ten nechtěný velký počet zaměstnanců přináší právě průmysl. Takže opravdu dobrá zpráva.

Často probírané téma je náhradní nové letiště. Je vůbec reálné najít vhodnou lokalitu v blízkém okolí?

Mezi naše požadavky jsme dali i to, že bude letcům vybudované náhradní letiště. Kdybychom to neprosadili, nikdo by se o tom s nimi nebavil. Teď už Úřad pro civilní letectví má zcela vážně za úkol vymyslet lokalitu pro náhradní letiště a zajistit, že ho vybuduje. Což je i v usnesení vlády. To je velký obrat, protože ještě v září to vůbec nepřicházelo v úvahu. Prověřují se dvě lokality, zatím jsou neveřejné. Takže reálné to je.

Letecká záchranná služba zůstává v každém případě na letišti v Líních?

Ano, zůstane tam zachovaná. Podle posledních návrhů by tam mohla být i základna aktivních záloh. Volkswagen by tam totiž měl vybudovat velkorysé dopravní napojení, takže využití pro LZS i armádu se přímo nabízí. Má to ještě jednu výhodu. V areálu mají vzniknout rozvodny elektrické energie, které jsou prvkem klíčové infrastruktury a v případě nějakého ohrožení státu mají být střeženy. Čili zálohy by měly případná cvičení ve stejném areálu, kde by sídlily.

Odvážíte se předpovědět, jak se Volkswagen rozhodne? A kdy?

Nevím, nejednám s nimi napřímo, a ty zprávy, které mám, nejsou přesné, navíc často protichůdné. Původně to mělo být do konce března, nyní jsem zaregistroval informaci, že snad až v červnu. A myslím si, že na 60% se Volkswagen rozhodne pro ČR. Ale na 100% se to nestihne připravit tak, jak je to ve všech těch harmonogramech. To je proti všem přírodním zákonům.