Mezi návštěvníky, kteří se pravidelně na Dny vědy a techniky vracejí, patří Pavla Kučerová. „Jsem absolventka Fakulty aplikovaných věd, takže se vždycky přijdu podívat, co je na univerzitě nového," usmívala se při odpovědi. Mezitím její syn Jakub a dcera Anežka hravě ovládali roboty. „Dětem se líbila mluvící hlava a také když zkoušely, kolik mají chuťových pohárků," dodala.

Návštěvníci Dnů vědy a techniky s obdivem přihlíželi chemickým pokusůmZdroj: DENÍK/Zdeněk VaizOpodál už zkušeně rozezníval skleněnou harfu student Církevního gymnázia Plzeň, jež se přidalo k univerzitním vystavovatelům, Jaroslav Schaffer. „Nástroj pochází z Německa, kde byl poprvé sestaven v roce 1730. Každá sklenice tvoří pomyslnou klávesu na klaviatuře. Výška tónu závisí na tvaru sklenice a množství vody
v ní. Hra spočívá v tom, že namočeným prstem přejíždím po hraně skla," hovořil zasvěceně a přitom se z poza jeho rukou linuly tóny symfonické básně Vltavy.

Středoškolák vypozoroval, že kromě malých zvědavců se u něj často zastavovali i klavíristé, mezi něž on sám patří. Exponát měl úspěch nejenom u návštěvníků Dnů vědy a techniky, ale též ve fyzikální soutěži Pohár vědy zaměřené na praktické úkoly. Jaroslav
a jeho další spolužáci pracovali i na dalších úkolech
a nakonec vybojovali absolutní republikové prvenství.

. Mezi letošní novinky akce, kterou pořádá Západočeská univerzita v Plzni, patřila expozice o dobových zbraníchZdroj: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Hloučky lidí se zastavovaly také u nové expozice pedagogické fakulty věnované historickým bojovým nástrojům. Čtyřletý Michal Stánek za pomoci svého tatínka Pavla nejdříve postavil miniaturní dřevěnou hradbu. Pak vzal do ruky zmenšený model středověkého beranidla a snažil se hradbu zbourat (fotografie vlevo dole).

Lákadlem byla i střelba ze staré římské zbraně takzvané balisty. „Dětem a dospělým na nástroji vysvětlujeme různé fyzikální zákony," sdělil student Matěj Sudek.

Velký zájem budily i chemické pokusy a zajímavosti. Petr Hanáček a jeho dvě ratolesti Denisa a Tadeáš obdivně přihlíželi tomu, když vědci na vrstvu uhlí nasypali směs cukru a jedlé sody, na ni jemně nastříkali líh a pak vše zapálili. Z hromady najednou začala vyrůstat kroutící se hmota podobná hadovi. Také proto se experiment nazývá Faraonův had. „Je to tady opravdu bomba, hlavně pro děti. Rádi se sem vracíme," uvedl Plzeňan.