Daniel Vomastek jen čekal, až vyhraje hokejová Škodovka titul, aby si nechal vytetovat logo klubu. To se povedlo a na levém rameni mu tak svítí vytetovaný indián, název klubu a letopočet zisku titulu.

Tetování přitom dlouhá léta považoval za něco, co patří k výsadě kriminálníků. „Nikdy by mě nenapadlo, že bych se nechal potetovat. Změnilo se to, až když Plzeň vyhrála v letošním play–off šestý zápas čtvrtfinále v Litvínově. Řekl jsem si, že jestli Škodovka získá titul, tak si nechám vytetovat indiána. Manželka nejprve kroutila hlavou, ale pak mě podpořila," vypráví fanoušek plzeňských hokejistů.

Ze svého rozhodnutí nehodlal ucuknout a k tatérovi se objednal hned den poté, co Škodovka v dubnu vyhrála domácí extraligu. „Jediné, nad čím jsem přemýšlel, byl odklad tetování až na zimu, protože u tatéra na mě vyšla řada až začátkem července, a to bych s tetováním nemohl na slunce," konstatoval.

V salonu strávil čtyři hodiny a za tetování zaplatil 4000 korun. Podle Vomastka šlo o nejbolestivější projev věrnosti ke klubu. „Tetování obrysů se dalo přežít, ale když došlo na vybarvování, tak to bylo peklo. Modrá barva prý patří k těm, které bolí nejvíce," popisuje Vomastek s tím, že po těchto zkušenostech další tetování radši oželí.

Přežil by jen doplňování letopočtů případných titulů hokejové Plzně. „Doufám, že moje tetování budou končit až na prstech ruky rokem 2054," usmívá se příznivec modrobílých.

Plzeňským hokejistům Daniel fandí 25 let a nic na tom nezměnilo ani stěhování do Brna. „Stará láska nerezaví. Narodil jsem se v Mariánských Lázních, od třinácti let jsem bydlel v Plzni. Před dvanácti lety jsem se kvůli práci odstěhoval do Brna," říká Vomastek.

V obou městech vnímají lidé vytetované logo hokejové Škodovky rozdílně. „Známí z Plzně jsou nadšení. U Brňáků je to horší. Na oplátku je popichuji, aby si vytetovali Kometu, protože je už trojnásobný vítěz playout," usmívá se.

Na zápasy Škodovky jezdí do Plzně pravidelně. Nenechal si ujít úvodní mač sezony s Vítkovicemi a chybět nebude ani zítra proti Třinci.